Česká republika a regiony

Česká republika leží ve střední Evropě. Dne 1. ledna 1993 v souvislosti s rozdělením tehdejší České a Slovenské federativní republiky vznikla samostatná Česká republika a samostatná Slovenská republika. Podle ústavy navazuje novodobý český stát na tradice státnosti Československa a bývalých zemí Koruny české. Česká republika je parlamentní demokracie, právní stát založený na svobodné soutěži politických stran. Hlavou státu je prezident republiky a zákonodárným orgánem je dvoukomorový Parlament České republiky.

Dne 12. března 1999 byla Česká republika přijata do NATO a 1. května 2004 vstoupila do Evropské unie, dne 21. prosince 2007 se stala součástí Schengenského prostoru. Česká republika je rovněž členem OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Republika sousedí se čtyřmi státy. Na západě s Německem, na severovýchodě s Polskem, na jihovýchodě se Slovenskem a jižní hranici sdílí s Rakouskem. Celková rozloha republiky činí 78 866 km².

Ke dni 1. ledna 2016 bylo v České republice 6 258 obcí s průměrnou velikostí obce 1687 obyvatel. Podstatnější je však fakt, že ke stejnému datu tvořily obce do 1 000 obyvatel 77 % obcí České republiky. V obcích nad 20 tis. obyvatel (61 měst) žije téměř 43 % obyvatel. Naproti tomu v obcích do 500 obyvatel (3440 obcí) žije 7 % obyvatel. V 1275 obcích je zřízen matriční úřad a v 677 obcích působí stavební úřad.

  Rozloha v km2 Počet obyvatel Krajské město Hustota osídlení
(obyv./km2)
Počet obcí z toho: se
statutem města
Česká republika 78 869,7 10 553 843 --- 134 6 258 602
Hlavní město Praha 496,1 1 267 449 Praha 2 555 1 1
Středočeský kraj 11 016,1 1 326 876 120 1 144 83
Jihočeský kraj 10 058,0 637 834 České Budějovice 63 624 54
Plzeňský kraj 7 561,0 576 616 Plzeň 76 501 57
Karlovarský kraj 3 314,3 297 828 Karlovy Vary 90 134 38
Ústecký kraj 5 334,6 822 826 Ústí nad Labem 154 354 59
Liberecký kraj 3 163,4 439 639 Liberec 139 215 39
Královéhradecký kraj 4 759,0 551 421 Hradec Králové 116 448 48
Pardubický kraj 4 518,9 516 149 Pardubice 114 451 38
Kraj Vysočina 6 795,6 509 475 Jihlava 75 704 34
Jihomoravský kraj 7 195,1 1 175 025 Brno 163 673 49
Olomoucký kraj 5 266,9 634 718 Olomouc 121 402 30
Zlínský kraj 3 963,0 584 676 Zlín 148 307 30
Moravskoslezský kraj 5 427,6 1 213 311 Ostrava 224 300 42

Zdroj dat: ČSÚ

Regiony a obce

Česká republika se podle platné ústavy člení na obce, které jsou základními územními samosprávnými celky, a kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými celky. Územní samosprávné celky jsou územními společenstvími občanů, která mají právo na samosprávu.

Obce i kraje jsou veřejnoprávními korporacemi, spravují své záležitosti samostatně, v rámci tzv. samostatné působnosti, do které může stát a jeho orgány zasahovat jen vyžaduje-li to ochrana zákona, a jen způsobem stanoveným zákonem.

Obce i kraje mají vlastní majetek a příjmy vymezené zákonem, hospodaří za podmínek stanovených zákonem podle vlastního rozpočtu, pečují o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů, vystupují v právních vztazích svým jménem a nesou odpovědnost z těchto vztahů vyplývající.

Státní správu, jejíž výkon byl zákonem svěřen orgánům obcí a krajů, vykonávají orgány obce nebo kraje jako tzv. přenesenou působnost. Obec nebo kraj je při výkonu státní správy správním obvodem.

V roce 1990 byla zrušena správní struktura sestávající z krajských, místních a městských národních výborů. Postupně bylo zavedeno krajské a obecní zřízení s obcemi, městy a kraji, které v rámci tzv. smíšeného modelu veřejné správy vykonávají působnost samostatnou i přenesenou, delegovanou z úrovně státu.

Nejvyšším orgánem státní správy v území (tedy přenesené působnosti, delegované z úrovně státu) jsou kraje, jejichž území se dále dělí na správní obvody obcí s rozšířenou působností (ORP) označované jako obce III. stupně. Správní obvody obcí s rozšířenou působností se dále člení na územní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem (tzv. obce II. stupně nebo typu), které vykonávají některé specifické pravomoci státní správy pro obce v jejich spádovém území. Výkon státní správy v obcích základního stupně (nebo typu) je rovněž diferencován podle některých agend – v některých z nich jsou sídla matričních, živnostenských nebo stavebních úřadů, vydávají ověřené výstupy z informačních systémů veřejné správy nebo provádějí vidimaci a legalizaci dokumentů.

Dřívější správní území tzv. okresů je zachováno pouze ve vybraných správních oblastech (např. v soudnictví) a pro statistické účely.

Statistickou jednotku NUTS 1 tvoří celé území České republiky. Statistické jednotky NUTS 2 jsou tvořeny jedním až třemi kraji tak, aby měly srovnatelný počet obyvatel a mohly z této úrovně prostřednictvím tzv. regionálních rad regionů soudržnosti distribuovat podporu v rámci politiky soudržnosti EU. Plzeňský a Jihočeský kraj jsou tak sdruženy do oblasti NUTS Jihozápad, Karlovarský a Ústecký do oblasti NUTS Severozápad, Liberecký, Královéhradecký a Pardubický do oblasti NUTS Severovýchod, Vysočina a Jihomoravský do oblasti NUTS Jihovýchod, Olomoucký a Zlínský do oblasti NUTS Střední Morava. Oblast NUTS Praha, NUTS Střední Čechy a NUTS Moravskoslezsko je každá tvořená jediným krajem.

Kraje jsou statistickými jednotkami NUTS 3, přičemž NUTS Praha, NUTS Střední Čechy a NUTS Moravskoslezsko zároveň i na úrovni NUTS 2. Především pro posílení přeshraniční spolupráce v rámci EU jsou zřízeny tzv. euroregiony.

Financování obcí a regionů
V tabulce jsou uvedeny příjmy a výdaje obcí, dobrovolných svazků obcí (DSO) a krajů (stav k 31. 12. 2016, v mil. Kč).

  Celkem Obce a DSO Podíl obcí
a DSO (v %)
kraje
Příjmy
Daňové příjmy 249 498 190 751 76 58 747
Nedaňové příjmy 35 548 31 363 88 4 185
Kapitálové příjmy 8 526 7 878 92 649
Přijaté transfery 156 768 52 039 33 104 729
Příjmy celkem po opravě 450 340 282 031 63 168 310
Výdaje
Běžné výdaje 330 097 188 983 57 141 114
Kapitálové výdaje 66 996 52 518 78 14 478
Výdaje celkem 397 093 241 501 61 155 592

Saldo příjmů a výdajů 53 248 40 530 76 12 718
Financování - 53 248 - 40 530 76 - 12 718
Stav na bankovních účtech 150 555 126 706 84 23 849

Zdroj: Ministerstvo financí, únor 2017

Regiony a legislativa

Z hlediska členění výkonu státní správy v ČR je důležitý zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Uvedený tzv. kompetenční zákon upravuje okruhy působností pro ústřední orgány státní správy – ministerstva a kromě nich stanoví dalších 15 ústředních orgánů státní správy.
Pro výkon státní správy v území jsou důležité zákony upravující působnosti vyšších a základních územních samosprávných celků, tedy krajů, obcí a měst a také hl. m. Prahy.

Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů
Kraj jako územní celek, který je vymezen hranicí území kraje, je územním společenstvím občanů, samostatně spravovaným zastupitelstvem kraje; dalšími orgány kraje jsou rada kraje, hejtman kraje a krajský úřad.

Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů
Obec jako územní celek, který je vymezen hranicí území obce, je územním společenstvím občanů, samostatně spravovaným obecním zastupitelstvem; dalšími orgány kraje jsou rada obce, starosta a obecní úřad.
Obec, která má alespoň 3 000 obyvatel, je městem, pokud tak na návrh obce stanoví předseda Poslanecké sněmovny po vyjádření vlády. Totéž platí pro obec, která byla městem přede dnem 17. května 1954, pokud o to požádá předsedu Poslanecké sněmovny. Město je samostatně spravováno zastupitelstvem města; dalšími orgány města jsou rada města, starosta, městský úřad a zvláštní orgány města.
Obec je městysem, pokud tak na návrh obce stanoví předseda Poslanecké sněmovny po vyjádření vlády. Městys je samostatně spravován zastupitelstvem městyse; dalšími orgány městyse jsou rada městyse, starosta, úřad městyse a zvláštní orgány městyse.
Statutárními městy jsou Kladno, České Budějovice, Plzeň, Karlovy Vary, Ústí nad Labem, Liberec, Jablonec nad Nisou, Hradec Králové, Pardubice, Jihlava, Brno, Zlín, Olomouc, Přerov, Chomutov, Děčín, Frýdek-Místek, Ostrava, Opava, Havířov, Most, Teplice, Karviná, Mladá Boleslav a Prostějov. Území statutárních měst se může členit na městské obvody nebo městské části s vlastními orgány samosprávy.
Statutární město je samostatně spravováno zastupitelstvem města; dalšími orgány statutárního města jsou rada města, primátor, magistrát a zvláštní orgány města. Městský obvod územně členěného statutárního města je spravován zastupitelstvem městského obvodu; dalšími orgány městského obvodu jsou rada městského obvodu, starosta, úřad městského obvodu a zvláštní orgány městského obvodu. Městská část územně členěného statutárního města je spravována zastupitelstvem městské části; dalšími orgány městské části jsou rada městské části, starosta, úřad městské části a zvláštní orgány městské části.
Orgánem obce, městyse, města, statutárního města, městského obvodu nebo městské části je též komise, jestliže jí byl svěřen výkon přenesené působnosti.

Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů
Hlavní město Praha má postavení hlavního města České republiky a současně také kraje, obce nebo městských částí.
Hlavní město Praha je samostatně spravováno zastupitelstvem hlavního města Prahy; dalšími orgány hlavního města Prahy jsou rada hlavního města Prahy, primátor hlavního města Prahy, Magistrát hlavního města Prahy a zvláštní orgány hlavního města Prahy.

Zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů
Tato právní úprava je speciálním zákonem upravujícím podmínky především pro poskytování podpory regionálnímu rozvoji (a s tím související působnost ústředních správních úřadů, krajů a obcí) a pro koordinaci a realizaci podpory hospodářské, sociální a územní soudržnosti.
Části zákona pojednávající o poskytování podpory regionálního rozvoji obsahují ustanovení upravující

  • způsoby podpory regionálního rozvoje,
  • předmět a obsah strategie regionálního rozvoje ČR, postup při jejím zpracování a schvalování, zpracování zprávy o jejím uplatňování a aktualizaci,
  • předmět a obsah strategie rozvoje územního obvodu kraje, postup při jejím schvalování, zpracování zprávy o jejím uplatňování a aktualizaci,
  • působnost Ministerstva pro místní rozvoj, ústředních správních úřadů, krajů a obcí a dále Centra pro regionální rozvoj ČR při podpoře regionálního rozvoje, zejména ve vztahu k tvorbě a naplňování strategických rozvojových dokumentů.

Cílem podpory regionálního rozvoje je zajistit dynamický a vyvážený rozvoj území České republiky se zřetelem na kvalitu života a životního prostředí, přispět ke snižování regionálních rozdílů a zároveň umožnit využití místního potenciálu pro zvýšení hospodářské a sociální úrovně jednotlivých regionů.
Oblasti podpory regionálního rozvoje na úrovni České republiky podrobněji vymezí dokument Strategie regionálního rozvoje České republiky schvalovaná vládou ČR a na úrovni kraje strategie rozvoje územního obvodu kraje schvalovaná krajským zastupitelstvem. Tyto koncepční materiály jsou zpracovávané s platností pro programové období Evropské unie, určují zaměření a cíle regionálního rozvoje, zejména s ohledem na dynamický a vyvážený rozvoj státu a jeho jednotlivých regionů, a stanoví základní podmínky pro naplňování těchto cílů.
Ministerstvo pro místní rozvoj ve spolupráci s ostatními dotčenými ústředními správními úřady a kraji navrhuje vymezení regionů, jejichž rozvoj je třeba podporovat s ohledem na dynamický a vyvážený rozvoj České republiky, zvyšování hospodářské a sociální úrovně územních samosprávných celků a udržování jejich hospodářské, sociální a územní soudržnosti (dále jen „státem podporované regiony“).

Ministerstvo pro místní rozvoj sleduje a vyhodnocuje činnost správních úřadů, krajů a obcí při podpoře regionálního rozvoje a doporučuje ve vztahu k jejich působnostem opatření pro realizaci priorit a cílů obsažených ve Strategii regionálního rozvoje, koordinuje také na celostátní úrovni mezinárodní spolupráci v oblasti podpory regionálního rozvoje a územní spolupráce.

Kraj analyzuje a hodnotí úroveň rozvoje svého územního obvodu, schvaluje a realizuje strategii rozvoje územního obvodu kraje a sleduje a hodnotí její plnění.

Obec spolupracuje s krajem, na jehož území se nachází, při přípravě a realizaci strategie rozvoje územního obvodu kraje, v souladu s místními podmínkami a rozvojovými dokumenty. Dále obec samostatně nebo ve spolupráci s jinými obcemi zabezpečuje nebo podporuje aktivity zaměřené na rozvoj územního obvodu obce. Obecní úřad obce s rozšířenou působností v přenesené působnosti spolupracuje s krajem při přípravě a hodnocení realizace strategie rozvoje územního obvodu kraje a s ministerstvem při přípravě a hodnocení realizace Strategie regionálního rozvoje.
V části zákona o koordinaci a realizaci podpory hospodářské, sociální a územní soudržnosti jsou pro současné programové období EU (2014- 2020) významná především ustanovení upravující:

  • vytváření a uplatňování jednotného národního rámce (pod koordinačním vedením Ministerstva pro místní rozvoj) pro sjednocení postupů při přípravě, řízení, monitorování a vyhodnocování programů fondů EU,
  • podmínky pro vydávání řídicích aktů závazných pro řídicí orgány pro metodické sjednocení postupů při přípravě, řízení, monitorování a vyhodnocování programů fondů EU,
  • vymezení účelu, funkcí a aplikací monitorovacího systému,
  • vymezení účelu a náplně činnosti poradního orgánu vlády v této oblasti (tzv. Rady pro Evropské strukturální a investiční fondy),
  • rámcové pravomoci řídicích orgánů a jimi pověřených subjektů k poskytování dotací,
  • úpravy působnosti vybraných měst (Brno, Ostrava, Plzeň, Ústí nad Labem, Pardubice, Olomouc a hlavní město Praha), zpracovávajících a naplňujících udržitelné městské strategie prostřednictvím aplikace integrovaných územních investic (zkráceně „ITI“)

Ministerstvo pro místní rozvoj – základní činnosti

  • Celostátní koordinace fondů EU – Spolupráce s orgány EU – Územní agenda EU
  • Veřejné investování – Veřejné dražby a realitní činnosti
  • Regionální politika – Cestovní ruch – Bytová politika
  • Územní plánování a stavební řád

Odbor regionální politiky zajišťuje zejména působnosti ministerstva jako ústředního orgánu státní správy ve věcech regionální politiky, a to především na základě zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, výkon státní správy v oblasti poskytování státní pomoci při obnově území postiženého živelními a jinými pohromami podle zákona č. 12/2002 Sb., o státní pomoci při obnově území, a zabezpečování úkolů výzkumu a vývoje v oblastech souvisejících s působnostmi ministerstva. Odbor dále spravuje Katalog agend v Registru práv a povinností v rámci své působnosti dle zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů.

Členění odboru regionální politiky:
  • oddělení regionálních agend,
  • oddělení řízení strategie regionálního rozvoje,
  • oddělení urbánní politiky,
  • oddělení administrativ regionálních programů,
  • oddělení podpory venkova.

Strategie regionálního rozvoje ČR (2014 – 2020) - usnesení vlády č. 344/2013 Sb.

Strategie regionálního rozvoje ČR je základním nástrojem regionální politiky a koordinace dalších veřejných politik za účelem maximalizace jejich přínosu pro regionální rozvoj. Zabezpečuje provázanost národní regionální politiky s regionální politikou Evropské unie a také s ostatními odvětvovými politikami ovlivňujícími rozvoj území, vycházejí z ní regionálně zaměřené rozvojové programy financované výhradně z národních zdrojů nebo spolufinancované ze zdrojů Evropské unie.

Zaměření na funkce regionální politiky
  • Podpora rozvojových oblastí (růstových pólů)
  • Podpora zaostávajících regionů
  • Prevence budoucích rizik

Akční plán Strategie regionální politiky ČR

Akční plán realizace SRR (dále „Akční plán“) je krátkodobým realizačním plánem, jehož cílem je rozpracování a konkretizace aktivit samotné Strategie regionálního rozvoje ČR a zároveň reaguje na aktuální potřeby v oblasti regionálního rozvoje České republiky.
Akční plán je naplňován jak finančními, tak nefinančními nástroji. Nejvýznamnějším finančním nástrojem pro realizaci Akčního plánu jsou Evropské strukturální a investiční fondy, tematické zaměření národních dotačních programů je širší a pokrývá i oblasti, které není možné z evropských zdrojů financovat (např. podpora cestovního ruchu). Akční plány jsou zpracovávány pro dvouleté období.


Územní dimenze

Územní dimenze je přístupem regionální politiky, jehož cílem je koncentrovat finanční prostředky evropských i národních zdrojů do specifických typů území. Územní dimenze tak zajišťuje co možná nejefektivnější využití disponibilních finančních zdrojů. Podporovány jsou jednak aktivity posilující konkurenceschopnost (v závislosti na rozvojový potenciál) ČR a také aktivity přispívající k vyrovnávání územních disparit (ve vztahu k vnitřní diferenciaci území a koncentraci problémů ekonomického, sociálního či environmentálního charakteru).
Územní dimenze bude naplňována na úrovni ESI fondů dvěma způsoby, buď individuálními projekty prostřednictvím výzev zacílených na konkrétní typy území, nebo integrovanými projekty v rámci realizace integrovaných nástrojů.
Analýza disparit, rozvojových potřeb a růstového potenciálu je zpracována za problémové oblasti v Dohodě o partnerství. Na ni navazují operační programy a PRV, v rámci kterých byly identifikovány regionální problémy, rozvojové potřeby a priority, na které je následně zaměřena podpora fondů ESI pro období 2014–2020 v ČR. „Jako východisko analýzy a identifikace potřeb byly využity národní rozvojové priority (NRP) pro období 2014–2020, které si ČR stanovila jako základ celého programovacího procesu 2014– 2020.“
Na základě Dohody o partnerství a programů byly analyzovány níže uvedené problémové oblasti. Na ty problémy, které mají územní rozměr, jsou řešeny v rámci jednotlivých typů územní dimenze.

  • Dopravní infrastruktura a dostupnost/mobilita
  • ICT infrastruktura
  • Energetická infrastruktura
  • Fungující trh práce
  • Sociální začleňování, boj s chudobou a systém péče o zdraví
  • Veřejná správa
  • Ochrana životního prostředí
  • Změna klimatu
  • Moderní a kvalitní vzdělávací systém
  • Efektivní výzkumný a inovační systém
  • Konkurenceschopné podniky

Národní dokument k územní dimenzi

Národní dokument k územní dimenzi (NDÚD) navazuje na problémy stanovené Dohodu o partnerství a identifikuje konkrétní územní průměty relevantních programů ESI fondů na úrovni specifických cílů a opatření. NDÚD pro každý specifický cíl či opatření uvádí typ identifikované územní dimenze, aktivity, kterých se územní dimenze týká, rozsah územního zacílení, kritéria pro vymezení území, podklad pro vymezení a další podmínky, které musí být splněny (např. soulad se strategií).
Na základě provedených analýz byly identifikovány typy území či funkčních celků, v nichž je účelné řešit daný problém větší intenzitou podpory či cíleně soustředit podporu z ESI fondů z důvodů efektivnějšího vyřešení problému či posílení jeho potenciálu.
Metodický pokyn IN (MPIN) - využití integrovaných nástrojů upravuje

Typy území či funkčních celků

Územní dimenze Typ území
pro řešení sociálního začleňování sociálně vyloučené lokality
pro řešení problémů v oblasti trhu práce a podnikání hospodářsky problémové regiony a území s vysokou mírou nezaměstnanosti
v oblasti sociální a vzdělávací sféry účelově vymezené funkční regiony řešící dané téma v oblasti sociální a vzdělávací sféry
zaměření na dopravní dostupnosti dopravní linie a koridory
zaměření na oblast životního prostředí specifická území v rámci životního prostředí
zaměření na rozvoj měst a jejich zázemí rozvojová a urbánní území
pro rozvoj venkova území pokryté MAS
jiné vymezení územní dimenze ostatní specifická území

Alokace pro územní dimenzi

  Alokace (mld. Kč) Podíl alokace územní dimenze na celkové alokaci (%)
Projekty ze zacílených výzev 105,0 17,3
ITI 38,2 6,4
IPRÚ 10,5 1,7
CLLD 15,8 2,6
celkem min 180,5 27,6

Integrované nástroje

V České republice je integrovaný přístup s využitím ESI fondů realizován prostřednictvím tří integrovaných nástrojů – Integrovaných územních investic (ITI), Integrovaných plánů rozvoje území (IPRÚ) a Komunitně vedeného místního rozvoje (CLLD).
Použití příslušného integrovaného nástroje je možné na základě zpracované a schválené integrované strategie, která musí primárně vycházet ze specifických cílů/opatření programů ESI fondů, identifikovaných pro daný typ integrovaného nástroje Národním dokumentem k územní dimenzi.
Integrovaná strategie musí být odvozena od stanovených závazných ukazatelů příslušných programů ESI fondů a přispívat k jejich naplnění. Dále musí respektovat popis problémových oblastí v Dohodě o partnerství a intervenční strategii programů, z nichž bude financována. Musí rovněž vycházet ze specifik a potenciálu řešeného území.
Alokace finančních prostředků na územní dimenzi, která je naplňována výše uvedenými integrovanými nástroji, vyčleněné v jednotlivých operačních programech a Programu rozvoje venkova, jsou uvedeny v Národním dokumentu k územní dimenzi. Přípravu a realizaci integrovaných nástrojů upravuje Metodický pokyn pro využití integrovaných nástrojů v programovém období 2014-2020.

  • Integrované územní investice - ITI
Jsou nástrojem realizace územní dimenze v metropolitních oblastech / aglomeracích celostátního významu. Jedná se o nový nástroj uplatnění integrovaného přístupu s využitím Evropských strukturálních a investičních fondů, který je realizován na základě zpracované a schválené integrované strategie.
ITI jsou určeny pro metropolitní oblasti/sídelní aglomerace s koncentrací nad 300 tisíc obyvatel, a to metropolitní oblasti Prahy, Brna, Ostravy, Plzně a sídelních aglomerace Ústecko-chomutovské, Olomoucké a Hradecko-pardubické aglomerace v souladu se Strategií regionálního rozvoje ČR 2014 - 2020.
Cíl: posilování konkurenceschopnosti silně urbanizovaných území

  • Integrované plány rozvoje území - IPRÚ
Představují nástroj pro udržitelný rozvoj regionálních pólů růstu s přirozeným spádovým územím, jež se nacházejí mimo metropolitní oblasti a celostátně významné sídelní aglomerace, využívající nástroj ITI. Nástroj IPRÚ bude možné realizovat v Českých Budějovicích, Jihlavě, Karlových Varech, Mladé Boleslavi, Zlíně a Liberci - Jablonci nad Nisou pro území zahrnující jádrové město a jeho funkční zázemí.
Cíl: sociálně ekonomická stabilizace celé spádové oblasti (snížená konkurenceschopnost v rámci ČR)

  • Komunitně vedený místní rozvoj – CLLD
Je veden Místními akčními skupinami (dále MAS) a je uskutečňován na základě integrovaných a víceodvětvových strategií místního rozvoje. Rozvoj je koncipován s ohledem na místní potřeby. Tento přístup v území MAS tvořeném správními územími obcí s méně než 25 000 obyvateli, kdy maximální velikost MAS nepřekročí hranici 100 000 obyvatel a nebude menší než 10 000 obyvatel.
Cíl: podpora rozvoje venkovského prostoru



Výzkum pro regiony v působnosti Ministerstva pro místní rozvoj

Priority výzkumu pro MMR:

  • výzkum a vývoj v oblastech regionální politiky, cestovního ruchu, územního plánování, politiky bydlení;
  • výzkum a vývoj, který povede k efektivnější návaznosti na Evropskou legislativu v rámci Národních orgánů pro koordinace.
V oblasti výzkumu se činnost ministerstva soustřeďuje na definování výzkumných potřeb, certifikaci metodik výzkumu, uplatnění výsledků výzkumu v regionech a současně i na podporu invence v regionech a obcích.
Gestorem výzkumu je na platformě ministerstva odbor regionální politiky. Ve spolupráci s Technologickou agenturou ČR zajišťuje certifikace metodik výzkumu, vývoje a inovací v rámci programů BETA 2 (2017+) a OMEGA – ETA (2020).
Manuál pro zpracování certifikované metodiky výsledků výzkumu, vývoje a inovací, stejně jako vzor smlouvy o uplatnění, akceptovaný formulář oponentního posudku nebo kontakty na odpovědné pracovníky, naleznete na oficiálním webu MMR.

Dokumenty k regionálnímu rozvoji

Dokumenty k regionálnímu rozvoji - celostátní

Dohoda o partnerství
Strategie regionálního rozvoje České rebubliky 2014 - 2020
Akční plán realizace Strategie regionálního rozvoje pro období 2015 - 2016
více na: Koncepce a strategie

Územní dimenze
Politika územního rozvoje České republiky 2008
Politika územního rozvoje České republiky ve znění Aktualizace č. 1
více na: Politika územního rozvoje České republiky 2008

Strategie udržitelného rozvoje (vláda)
více na: Udržitelný rozvoj
Dokumenty Rady pro udržitelný rozvoj


Důležité zákony

248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje
128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení)
129/2000 Sb., o krajích (krajská zřízení)
131/2000 Sb., o hlavním městě Praze
183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
více na: Vyhledávání v zákonech


Regionální rozvoj v krajích
Hlavní město Praha: regionální rozvoj
nástroje územního plánování v hl. m. Praze
Středočeský kraj: regionální rozvoj
nástroje územního plánování v ORP
Jihočeský kraj: regionální rozvoj
nástroje územního plánování v ORP
Plzeňský kraj: regionální rozvoj
nástroje územního plánování v ORP
Karlovarský kraj: regionální rozvoj
nástroje územního plánování v ORP
Ústecký kraj: regionální rozvoj
nástroje územního plánování v ORP
Liberecký kraj: regionální rozvoj
nástroje územního plánování v ORP
Královéhradecký kraj: regionální rozvoj
nástroje územního plánování v ORP
Pardubický kraj: regionální rozvoj
nástroje územního plánování v ORP
Vysočina: regionální rozvoj
nástroje územního plánování v ORP
Jihomoravský kraj: regionální rozvoj
nástroje územního plánování v ORP
Olomoucký kraj: regionální rozvoj
nástroje územního plánování v ORP
Zlínský kraj: regionální rozvoj
nástroje územního plánování v ORP
Moravskoslezský kraj: regionální rozvoj
nástroje územního plánování v ORP

Mapy

Administrativní členění České republiky
  • Správní rozdělení České republiky
  • Velikost originálu: A4
  • Soubor ke stažení:   Stahuj
Administrativní členění České republiky
  • Osídlení v České republice k 1. 1. 2017
  • Velikost originálu: A4
  • Soubor ke stažení:   Stahuj
Administrativní členění České republiky
  • Okresy v České republice
  • Velikost originálu: A4
  • Soubor ke stažení:   Stahuj
Administrativní členění České republiky
  • Území s legislativní ochranou přírody – Zvláště chráněná území
  • Velikost originálu: A4
  • Soubor ke stažení:   Stahuj
Administrativní členění České republiky
  • Území s legislativní ochranou přírody – NATURA 2000
  • Velikost originálu: A4
  • Soubor ke stažení:   Stahuj
Administrativní členění České republiky
  • Povodí České republiky
  • Velikost originálu: A4
  • Soubor ke stažení:   Stahuj
Administrativní členění České republiky
  • Integrované nástroje v České republice
  • Velikost originálu: A4
  • Soubor ke stažení:   Stahuj


Odkazy
Kontakt
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR
Staroměstské náměstí 6
110 15 Praha 1
tel: +420 234 15 4065
e-mail: risy@mmr.cz