Mapa

Historie Valašska

Valašsko

Specifický národopisný a kulturní region, který lze vymezit přibližně územím okresu Vsetín. Do regionu Beskyd tedy zasahuje svou severní částí, která zahrnuje města Frenštát pod Radhoštěm, Kelč, Valašské Meziříčí, Rožnov pod Radhoštěm a Štramberk

Na území dnešního Valašska se první osadníci usídlili v údolích řek. Bylo to především ve 13. a 14. století. Byl to především rolnický lid slovanské národnosti, jehož národnost a kultura se stala určující pro formování specifičnosti tohoto regionu. Hlavním zdrojem obživy těchto obyvatel bylo zemědělství, většinou obdělávání půdy a pěstování obilovin a chov dobytka. Velký význam měl pro ně chov hovězího dobytka, který byl kromě koní používán také do zápřahu. Ovce se chovaly, i když v malém počtu, takřka na každé usedlosti.
V 16. a 17. století již údolí osadníkům nedostačovala, a proto začali mýtit pozemky na horských svazích a náhorních plošinách a posléze při nich zakládali i usedlosti. Usedlostem se místním jazyce říkalo paseky a jejich obyvatelům pasekáři.

V tomto období začali do hor dnešního Valašska přicházet noví osadníci, kteří se sem přesunuli ze sousedních karpatských pohoří, především z dnešního Rumunska. Ti se začali usídlovat ve vyšších horských polohách, v lesích, na volných pastvinách nebo vykácených horských plochách, aby pěstovali dobytek, především ovce. Tito kolonisté, kteří byli románského původu, se v Karpatech nazývali Valaši. Slovo valach, vlach znamenalo zpočátku jen pastýře ovcí přišlé z Rumunska, ale později bylo přeneseno na všechny obyvatele žijící na tomto území. Podle Valachů byl pojmenován tento beskydský region Valašsko. Jako název kraje se Valašsko objevuje od 17. nebo v 18. století.

Na horských pastvinách začali Valaši chovat početná stáda hrubovlnných ovcí valašek, které dobře snášely drsné podmínky v horách a navíc se z jejich mléka vyráběl velmi chutný sýr, zvaný valašský parmezán. Zvláštní způsob chovu ovcí, rozšířený v Karpatech a na Balkáně nazýváme salašnictvím. Ovce se vyhánějí přes letní polovinu roku na horskou salaš a pasou se na horských pastvinách.

Vliv Valachů na způsob života, kulturu a jazyk v kraji byl velmi výrazný. Právě Valaši výraznou měrou přispěli k specifickému utváření lidové kultury tohoto horského i podhorského kraje východní Moravy.
Centrem severní části Valašska je město Rožnov pod Radhoštěm, které bylo založeno v polovině 13. století. První písemná zmínka o městě existuje z roku 1267. Tato část Beskyd v údolí Rožnovské Bečvy byla velmi významná svou polohou, neboť představovala snadnou cestu a přechod do Uher. Město bylo původně celé dřevěné a domy stály na náměstí v rovných řadách. Největší rozkvět hospodářství a řemesel prodělalo město od poloviny 16. století, kdy celé okolní panství získali Žerotínové. Nejvýznamnějšími řemesly byly sklářství a tkaní plátna a mušelínu. Ještě v polovině 19. století byla většina domů ve městě postavena ze dřeva.

Obraz původního Valašska s unikátní dřevěnou architekturou, lidovou kulturou, řemesly, zvyky a obyčeji je zachován ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, které bylo založeno v roce 1925. Konají se zde mnohé kulturní akce, vystupují zde národopisné soubory z České republiky a celého světa. Od roku 1995 je Valašské muzeum v přírodě vyhlášeno za Národní kulturní památku. Do skanzenu byly přeneseny některé stavby z původního náměstí v Rožnově a další z obcí v okolí.
Ve městě dnes sídlí správa Chráněné krajinné oblasti Beskydy v historická stavbě, která byla vybudována před 200 lety jako první rožnovská škola.
Po druhé světové válce byl ve městě postaven průmyslový podnik Tesla a město tak zaznamenalo velký rozmach a vzrůst počtu obyvatel. 


Odkazy
Kontakt
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR
Staroměstské náměstí 6
110 15 Praha 1
tel: +420 234 15 4065
e-mail: risy@mmr.cz