Mapa

Maloplošná chráněná území v regionu Beskyd

České území

Přestože se většina původních ekosystémů v regionu Beskyd do dnešní doby nedochovala, původní přírodní prostředí a výjimečné přírodní hodnoty jsou předmětem ochrany v 50 maloplošných chráněných území v CHKO Beskydy a v mnoha dalších mimo jejich území.

Přehled nejvýznamnějších chráněných území

Národní přírodní rezervace

  • Mionší ( 171 ha, vyhlášeno 1933) - Největší komplex přírodě blízkých jedlobukových porostů karpatského typu s klenem v České republice. Ochrana zbytku jedlobukového karpatské pralesa s javorem klenem a smrkem v Moravskoslezských Beskydech s mozaikou drobných zbytků lesních luk a pastvin (polan), pramenisky a skalkami, s bohatou faunou a flórou. Leží v nadmořské výšce 720 až 950 m.
  • Mazák ( 93 ha, 1933) - typický bukojedlový prales Beskyd, přirozené lesní ekosystémy 5. - 7. vegetačního stupně
  • Čantoria (39,5, 1988) - Bukojedlový karpatský les pralesovitého vzhledu s výskytem posledních tisů v Beskydech
  • Razula ( 23 ha, 1933) - jedlobukový prales
  • Salajka ( 22 ha, 1956) - jedlobukový prales
  • Pulčín-Hradisko ( 73 ha, 1966) - skály budované flyšovými pískovci, pseudokras, přirozené smíšené porosty
  • Kněhyně- Čertův mlýn ( 195 ha, 1989) - porosty místy pralesovitého charakteru, výskyt rysa ostrovida
  • Radhošť (145 ha, 1989) - smíšené pralesovité porosty vrcholových partií Beskyd

Přírodní rezervace

  • V podolánkách (32 ha) - smrkový porost na rašeliništi s výskytem vrby slezské
  • Smrk ( 161 ha) - přirozená lesní společenstva vrcholu a vrcholových svahů
  • Trávný ( 155 ha) - pásmovitost přirozené smíšené bučiny s bohatým podrostem
  • Klíny ( 58 ha) - horský smrkový les přecházející do suťového porostu
  • Čerňavina ( 61 ha) - bukový porost blízký přirozené skladbě
  • Galovské lúky ( 2 ha) - orchidejová louka na svazích
  • Huštýn ( 12 ha) - bukový porost s javorem klenem, suťový svah pod mrazovým srubem
  • Velký Polom ( 74 ha) - zbytky přirozených smrkobukových porostů

Velká část plochy CHKO Beskydy bude zařazena do soustavy chráněných území evropského významu NATURA 2000. Soustavu NATURA 2000 tvoří ptačí oblasti a území chránící ostatní druhy a nejcennější přírodní stanoviště. V regionech Beskyd je navrženo vatvoření dvou oblastí pro ochranu ptactva a celého území CHKO pro ochranu ostatních druhů a stanovišť. Podíl na tomto programu je povinný pro všechny členské státy Evropské unie, na vybraných lokalitách je pak věnována pozornost sladění zájmu ochrany přírody a šetrného hospodaření.

Polské území

Nejcennější fragmenty přírody Slezských Beskyd jsou chráněny ve formě přírodních rezervací, mezi nejvýznamnější patří: Barania Góra, Czantoria, Dolina Łańskiego Potoku, Jaworzyna, Kuźnie, Stok Szyndzielni, Wisła.

Přírodní rezervace

  • Městský les nad Olší - Cieszyn (Lasek miejski nad Olzą): floristická rezervace. Místo výskytu hvězdnatce čemeřicového (těšíňanka) v přirozené lipové dubohabřině. Vyhlášeno v r. 1961 , plocha 3,23 ha
  • Městský les nad Puncovkou - Cieszyn (Lasek miejski nad Puńcówką): floristická rezervace, místo výskytu hvězdnatce čemeřicového (těšíňanka) v přirozené lipové dubohabřině, vyhlášeno 1961 , plocha 6,79 ha
  • Góra Tuł: floristická rezervace v pásmu Czantorie. Stanoviště s výskytem vstavačů a jiných chráněných druhů lučních společenstev a suchých stanovišť. Vyhlášeno 1948, plocha 15,89 ha

Na území Přírodního parku Slezské Beskydy byly vyhlášené nasledující přírodní rezervace

  • Zadní háj (Zadni Gaj): lesní rezervace. Přirozený výskyt tisu ve smrkovém lese s příměsí listnatých dřevin. Vyhlášeno 1957, plocha 5,77 ha
  • Čantoryje (Czantoria): lesní rezervace. Lesní společenstva s podílem javorových, jasanových a klenových porostů. Vyhlášeno 1996, plocha 97,71 ha
  • Visla (Wisła): faunistická rezervace. Ochrana pstruha potočního v jeho přirozených životních podmínkách (Bílá a Černá Wisełka). Vyhlášeno 1959, plocha 176 ha
  • Baraní hora (Barania Góra): lesní rezervace. Smíšený horský les přecházející v horský jehličnatý porost, prameniště Bílé i Černé Wisełky. Vyhlášeno 1953,  plocha 383,04 ha
  • Kuźnie: rezervace neživé přírody. Seskupení skalních výchozů, jeskyň se smrkovými porosty. Vyhlášeno 1996, plocha 7,22 ha
  • Údolí Lánského potoka (Dolina Łańskiego Potoku) : lesní rezervace. Podhorský jasanový lužní les a horská olšina. Vyhlášeno 2000, plocha 46,89 ha
  • Stok Szyndzielni : lesní rezervace. Zachovaný přirozený bukový les s příměší javoru, smrku a jedle. Vyhlášeno 1953, plocha 57,92 ha

Slovenské území

Mnohé zachovalé a zajímavé části živé i neživé přírody v CHKO Kysuce i mimo jejich území byly vyhlášené jako maloplošná chráněná území (MCHÚ).
Chráněná krajinná oblast Kysuce je rozdělena na dvě části - západní javornickou a východní beskydskou.

Přehled chráněných území

Beskydská část

  • NPR Veľká Rača (313 ha, vyhlášeno 1976) - Přirozený lesní ekosystém se zachovalými lučními společenstvy. Největší a nejvýše položené chráněné území v CHKO. Rozkládá se vrcholových částech Velké a Malé Rače. Výskyt pseudokrasových jevů (skalní díry).
  • PR Čierna Lutiša (26,4 ha, 1972) - Ochrana zachovalých zbytků původních lesních ekosystémů jedlových bučin na strmých svazích.
  • PR Zajačkova lúka (4 ha, 1979) - Ochrana travnatých lučních společenstev.
  • PR Javorinka (35,5 ha, 1993)  - Území zachovalých zbytků přirozených jedlobučin. pralesovitého typu s mohutnými jednici jedle bílé se stářím až 100 let.
  • PP Vychylovské prahy (0,4 ha, 1973) - Skalní koryto potoka Vychylovka s prahy kolmo na směr vrstev pískovce. 
  • PP Vychylovské skálie (26,7 ha, 1983) - Rozpad pískovcového pásma.

Javornická část

  • NPR Veľký Javorník (13,95 ha, 1967) - Nejstarší přírodní rezervace v Kysucích, přirozená jedlobučina s příměsí smrku, která má pralesovitý charakter na severozápadním svahu Velkého Javorníka.
  • NPR Malý Polom (86 ha, 1981) - Ochrana zachovalých přirozených lesních společenstev (jedlové bučiny se smrkem).
  • PR Čertov - zachovalý komplex lesních porostů.
  • PR Hričovec (21 ha, 1988) - zachovalé jedlovo-smrkové vrcholové porosty.
  • PR Polková (5 ha, 1993) - ochrana biotopu pramene s přirozenými společenstvy rostlin.
  • PR Klokočovské skálie (6 ha, 1973) - Skalná stěna dlouhá asi 300 m s výškou 2 - 20 m a výraznou kulovitou odlučností.
  • PR Veľký Polom (47 ha, 1993) - původní společenstva bukovo-jedlových smrčin.
  • PP Korňanský ropný prameň (0,17 ha, 1973) - přirozený vývěr lehké kvalitní ropy na povrch.

Mimo území CHKO Kysuce

  • PP Bukovský prameň - vyhl. 1973, ochrana slabě mineralizovaného siřičitého pramene
  • PP Vojtovský prameň - vyhl. 1973, ochrana slabě mineralizovaného pramene s výrony plynů (metan), někdy nazývaný "slaný pramen"

Odkazy
Kontakt
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR
Staroměstské náměstí 6
110 15 Praha 1
tel: +420 234 15 4065
e-mail: risy@mmr.cz