Mapa

Historické památky

České území
Polské území

České území

Zámek Kinských ve Valašském Meziříčí
www.muzeumvalassko.cz
Empírový zámek z pol. 19. stol vznikl na místě původní správní budovy rožnovsko-krásenského panství, která byla do poloviny 18. století dřevěná. V roce 1854 byla správní budova přestavěna za majitele hr. Eugena Kinského na panské sídlo. K zámku přiléhá rozsáhlý anglický park se vzácnými dřevinami, založený na rozhraní 18. a 19. století, park má rozlohu 6,297 ha. Bývalý úřednický dům s ovocnou a okrasnou zahradou, později zámek s anglickým parkem, byl v majetku rodů Žerotínů a Kinských. Od roku 1949 zde sídlí muzeum se stálými expozicemi o historii města, sklářské výrobě, tkaní gobelínů a dřevařské škole. Celoročně jsou zde instalovány i krátkodobé výstavy, pořádány besedy a přednášky, koncerty vážné hudby, soutěže pro školní mládež i širší veřejnost, schůzky Muzejní společnosti a České numismatické společnosti. Vyhrazené zámecké prostory jsou rovněž využívány Městským úřadem ve Valašském Meziříčí pro konání svatebních obřadů.

Zámek Žerotínů ve Valašském Meziříčí
infocesko.cz
Trojkřídlá renesanční architektura zámku s dochovanou původní dispozicí a arkádovým dvorem byla vybudována na místě původní tvrze a upravená ve druhé polovině 17. století a v 18. stol v barokním stylu. Velmi hodnotným architektonickým prvkem je kamenný portál se znakem hrabat Žerotínůz r. 1750, původně umístěný na hospodářské budově ve dvoře krásenského zámku a v roce 1986 přemístěný k severnímu křídlu zámku Žerotínů. Stavbu zámku zahájil v roce 1538 Jan z Perštejna. Do 1815 zde sídlili Žerotínové, pak zámek patřil rodu Kinských, který jej prodal rakouskému státu. 1855 až 1909 sloužil jako ženská trestnice, jediná na Moravě a Slezsku. Od roku 1996 se pracuje na jeho rozsáhlé opravě. Nyní zde sídlí kulturní zařízení města.

Zámek v Novém Jičíně
www.hrady.cz
Panské sídlo v Novém Jičíně pochází z konce 14. století. Za Voka z Kravař došlo k výstavbě městských hradeb a součástí opevnění se od samotného začátku stal panský kamenný dům, který byl pojat do systému obrany města. Období 19. století je obdobím stavebních změn na zámku. Staré zchátralé věžice bylo tehdy rozhodnuto odstranit spolu s atikami a to bylo pro renesanční podobu zámku osudné. Jeho původní pevnostní charakter tak dnes pouze připomíná střední křídlo a nároží západního traktu s dvěmi věžicemi.
Ve 30. letech dvacátého století se dokonce uvažovalo o demolici zámku, ze záměru však naštěstí sešlo. Po roce 1945 se zámek stal sídlem muzea, v současnosti Muzea Novojičínska.

Zbytky středověkého hrádku Dětřichovice v Příboře - Lubině
www.beskydy.cz
Zbytky hrádku se nacházejí na katastru obce Lubina v trati zvané Hrobovka či Hrobuvka, podle map jde o katastr Větřkovic. Jde o místo, kde se stýkají hranice katastrů Větřkovice, Drholec, Hájov a Véska (Benátky). Hrádek je situován v úzkém zalesněném pásu 30 - 50 m širokém, na hraně svahu příkře spadajícím do údolí řeky Lubiny. Nejstarší historie Dětřichovic (později Větřkovic) úzce souvisí se založením hradu, jehož takřka nenalezené zbytky se podařilo objevit v roce 1975 bývalým členem archeologického kroužku v Příboře Danielem Fryčem. Získaná keramika z výzkumu je poměrně početná, ze železných nálezů jsou to části nožů, různá kování, hřeby a jiné. Nalezené mince - haléře z husitského období - potvrzují skutečnost, že hrádek patrně existoval ještě v 15. století.

Štramberská trúba
www.severomoravsky.kraj.cz
Štramberský hrad se nachází v malebném městě Štramberk, které je památkovou rezervací. Hrad byl založen koncem 13. století jako centrum zbylého zeměpanského majetku po rozdělení držav pánů z Hückeswagen. Jádro hradu tvořilo malé nádvoří s gotickou válcovou věží, tzv. Trúbou o výšce 40 m a průměru 10 m, do níž se vcházelo po dřevěném mostě z druhého patra protilehlého paláce. Hrad byl nazýván Strallenberg a podle dochovaného vyobrazení hradu z 18. stol. byl hrad původně dvoupalácový s dvěmi hranolovými baštami a hospodářskými budovami. Hrad byl obydlen a sloužil dalším majitelům, ale nebyl udržován, proto roku 1783 došlo ke zřícení přední části hradu.  Roku 1903 byla věž zastřešena a upravena na rozhlednu podle návrhu architekta Adolfa Hrstky. Byly postaveny dvě hradní brány a vnější hradby byly místy dozděny. Dnes slouží hradby a Štramberská trúba turistům jako rozhledna upravená v roce 1903, odkud je nádhený výhled do okolí. Hradní vrch je zastávkou i na naučné stezce "Štramberk" a okolo vede také tzv. "Lašská naučná stezka". V okolí se nachází několik skalnatých celků využívaných pro horolezectví, jde o cvičné vápencové skály, rozkládající se na jižním svahu Bílé hory. Nejznámější z horolezecky využívaných celků je Váňův kámen, další jsou pak Kozí stěnka, Starý lom, Verdonek a Dallas. Ke skalním celkům se dostanete ze žel. stanice Štramberk nebo Kopřivnice (na trati Studénka-Štramberk-Veřovice), vždy po modré značce.
V blízkosti se nachází také jeskyně Šipka, která proslavila Štramberk díky archelologickým nálezům. Původně tzv. Čípova díra, nachází se na svahu  a je nejznámějším krasovým útvarem štramberského krasu.

Hrad Starý Jičín
Hrad je jeden z nejstarších šlechtických hradů u nás. Starý Jičín vznikl pravděpodobně někdy na začátku 13. století, na tzv. Jantarové cestě mezi Jadranem a Baltským mořem, jako tržní centrum. Hned vedle městečka dal pan Arnold z Huckeswagenu postavit hrad, který pojmenoval právě podle něho. První písemná zmínka o hradu je z 14. července 1240.
V roce 1996 zrekonstruovala obec hradní věž, kterou zčásti upravila na hradní kavárnu a vyhlídkovou část, kde je umístěna expozice hradu. Za příznivého počasí věž poskytuje nádherný výhled do širokého okolí Moravské brány.

Zřícenina hradu Rožnova - Hradisko
Hrad Rožnov byl postaven v 2. polovině 14. století, první zmínka byla objevena v listině Voka z Kravař, později byl v majetku pánů z Cimburka a na konci 15. století pánů z Pezinku. Pro jeho stavbu bylo vybráno vhodné místo na vrchu Hradisko (522 m n.m.). Hrad byl od 14. do 17. století několikrát rozšiřován. Památka spadá pod město Rožnov pod Radhoštěm. Hrad je veřejnosti volně přístupný.

Valašské muzeum v přírodě
www.vmp.cz
Světoznámý skanzen lidové architektury, kde si lze vychutnat atmosféru valašských dědin, se nachází v Rožnově pod Radhoštěm. Unikátní muzeum pod širým nebem umožňuje seznámit se se spoustou tradičních nástrojů a původních dřevěných staveb, jako jsou mlýn, hamr, pila, lisovna oleje nebo valcha, z nichž mnohé jsou stále provozuschopné. V areálu se koná v průběhu celého roku spousta kulturních akcí.

Zámek ve Frýdku - Místku
www.beskydy.cz

Zámek ve Staré vsi nad Ondřejnicí
www.regionbeskydy.cz
Jedná se o jeden z nejkrásnějších zámku v reionu, již z dálky upoutá zářící zdobenou fasádou. Svým slohem se řadí k architektonickým klenotům renesančního stavitelství na severní Moravě a ve Slezsku. Původně se jednalo o středověkou tvrz, zámek byl vybudován až po příchodu pana Jaroše Syrakovského v roce 1559. Dnešní vzhled zámku je po opravě budovy v roce 1953 a po dvou dalších restaurátorských zásazích a stavebních úpravách a dnes zámek i přiléhající park slouží v plné kráse potřebám obce.

Hrad Hukvaldy
www.severomoravsky.kraj.cz
Rozsáhlá zřícenina středověkého feudálního hradu, ke které lze dojít procházkou krásnou oborou. Z věže je nádherný  výhled na pásmo Radhoštských a Moravskoslezských Beskyd a osady v podhůří. V Hukvaldech se nachází rodný dům, památník a paměťní síň hudebního skladatele L. Janáčka. V červenci a srpnu se zde konají zajímavé akce, jako mezinárodní hudební festival Janáčkovy Hukvaldy, přímo na hradě se konají Středověké rytířské slavnosti, dále v dubnu Slet čarodějnic, akce Strašidla na hradě poslední víkend v srpnu, tradiční poutě na sv. Ondřeje apod. Hukvaldy skýtají možnost prohlídky kouzelných míst tohoto lašského koutu, kde téměř na každém kroku se návštěvník setkává se symboly připomínajícími mistrovství hudebního skladatele Leoše Janáčka.
Rozsáhlá obora okolo hradu láká návštěvníky k prohlídce i odpočinku, nejvíce na jaře, když květy kaštanů prozáří koruny stromů, a pak na podzim, když vadnoucí listí hýří pestrou paletou barev a zralé plody kaštanů padají na zem.
Na Hukvaldech čerpal Janáček motivy ke své hudební tvorbě, ale i pro své fejetony, zde si zapisoval nápěvky mluvy a lidové písně. Krajovou atmosféru zachytil ve sborových skladbách komponovaných na básně Petra Bezruče.


Archeopark Chotěbuz Podobora
Chotěbuz je obec ležící v Těšínských Beskydech blízko polských hranic. Archeopark přibližuje návštěvníkům život v raně středověkém hradišti, jsou zde k vidění původní obytné stavby či výrobní zařízení. Prohlídka je s průvodcem. Konají se zde nejrůznější akce, např. souboje Slovanů s různými typy zbraní, ukázka výstroje a výzbroje, slovanský obchod, bohové atd. Jedná se o Národní kulturní památku, v jejímž prostoru stále probíhá systematický archeologický výzkum. Archeopark stojí na místě, kde před řadou století žili naši předkové. Archeologickým průzkumem zde byla doložena existence opevněného hradiska, které sehrávalo důležitou úlohu v době předslovanské, v tzv. halštatském období, i v době slovanského osídlení a v časech Velkomoravské říše. Archeopark byl otevřen v listopadu 2005.

Polské území

Cieszyn
Středověká urbanistická struktura města se zástavbou z 13. - 20. stol.
Zámecká hora (Góra Zamkowa):
  • Rotunda (Hradní kaple) sv. Mikuláše z 11./12. stol. - nejstarší budova na Zámecké hoře a nejznámější památka Těšínského Slezska. Zobrazení rotundy se nachází na 20 zł bankovce
  • Věž konečné obrany z 12./13. stol. A branní věž
  • Piastovská věž z 14. stol. - gotická část východního křídla Horního zámku.
  • Bývalý habsburský Lovecký zámeček postavený v letech 1838-40 na hradbě Dolního zámku, pochází z 15. - 16. stol.

Farní kostel sv. Máří Magdaleny z 13. stol - pod oltářem kostela se nacházejí hrobky slezských Piastovců, což v presbytáři zobrazuje gotický náhrobek třetího těšínského knížete Průmysla I Noszaka, zemřelého v roce 1410.
Kostel Pána Ježíše z 1709 r., největší evangelický kostel ve Slezsku
Hlavní náměstí z konce 15. stol. - obklopené historickými měšťanskými domy, částečně s podloubím a s radnicí přestavěnou na přelomu 18. a 19. stol.
Socha madony s dítětem z 14. stol (kopie) - na Starém náměstí (Stary Targ) - bývalém těšínském hlavním náměstí z 14. stol (originál sochy se nachází v Muzeu Těšínského Slezska v Těšíně).
Bývalá Knížecí mincovna - nyní sídlo Těšínské knihovny (Książnica cieszyńska) - knihovny s nejvzácnějšími historickými knihami Těšínského Slezska - ul. Mennicza 46
Bývalý městský palác hraběcího rodu Larischů z přelomu 18. a 19. stol - nyní Muzeum Těšínského Slezska - stálá výstava historických interiérů - ul.Regera 6
Studna tří bratrů (pod kovovým krytem z pol. 19. stol) - místo spojené s legendou o vzniku Těšína v roce 810 n.l.

Brenna
Farní kostel sv. Jana Křtitele z 18. stol., Brenna
Farní kostel sv. jana Nepomuckého z 1937, Brenna Leśnica
Farní kostel sv. Melchiora Grodzieckiego, Brenna Lachy
Kostel a klášter františkánů sv. jana Sarkandra, Górki Wielkie
Farní kostel Všech Svatých z 15. stol., Górki Wielkie
Evangelický kostel Jana apoštola, Góki Wielkie
Evangelický kostel Bartoloměje a apoštola, Brenna

Goleszow
Evangelický kostel z r. 1785
Evangelický farní úřad z 18. stol.
Farní kostel sv. Michala Archanděla z přelomu 19. a 20. stol.
Farní úřad u kostela sv. Michala Archanděla z 19.stol.
Socha sv. jana Nepomuckého z r. 1770, Bażanowice
Hospodářské budovy z 19. stol., Bażanowice (včetně chlévu z 1823 a ostatních hospodářských budov)
Zámecký komplex z 15. - 19. stol, Dzięgielów
Kostel sv. Martina z 18. stol, Leszna Górna
Kotel sv. mučedníka Jiřího, založený v roce 1518, rozšířený na přelomu 19. a 20. stol., Puńców

Istebna
Farní kostel Dobrého Pastýře z r. 1794, úprava interiéru v modernistickém slohu z r. 1929, Istebna střed
Dřevěný farní kostel Povýšení Svatého Kříže z r. 1770 (u cesty pod sedlem Kubalonka - v rámci trasy dřevěné architektury)
Farní kostel sv. Bartoloměje z r. 1900, Koniaków
Dřevěná votivní kaple rodů Konarzewských matky boží královny Polska z r. 1923 (u cesty za Istebnou Andziołówkou - v rámci trasy dřevěné architektury)
Evangelický kostel z r. 1930 (u cesty mezi Istebnou střed a Koniakowem)
Kawulokowa kurná chata z r. 1863, se sbírkou regionálních hudebních nástrojů (u cesty za Istebnou střed ve směru na Koniaków - v rámci trasy dřevěné architektury)

Ustroń
Farní kostel sv. Klemense z r. 1788
Evangelický kostel apoštola Jakuba z r. 1835
Kamenný oltář z 17. stol. Na hoře Równica - bývalé náboženské místo a místo shromažďování evangelíků během válek a náboženských konfliktů
Farní kostel Povýšení Svatého Kříže, Ustroń Lipowiec
Dřevěný farní kostel sv. Anny z r. 1769, Ustroń Nierodzim
Dub Sobieského z r. 1683 v ul. I. Daszyńskiego 54 v Ustroni - dle legendy zasazený občany bývalého Ustroně na památku přechodu armády krále Jana III. Sobieského, která táhla na Vídeň zachránit město před Turky

Wisła
Evangelický kostel z r. 1838
Římsko-katolický kostel sv. Panny Marie z r. 1865
Bývalá krčma z 17. stol., nyní sídlo Beskydského muzea
Dřevěný zámeček rodů Habsburků z konce 19. stol, přenesený v r. 1987 z louky Przysłop pod Baraní horou do Wisly (vedle nádraží PKS).
Zámek prezidenta Polské republiky, vystavěný v r. 1931 na svahu hory Zadni Groń v okolí města Wisła Czarne; vedle zámečku zbytky loveckého zámečku rodů Habsburků - dřevěný kostel Boží prozřetelnosti z r. 1906


Odkazy
Kontakt
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR
Staroměstské náměstí 6
110 15 Praha 1
tel: +420 234 15 4065
e-mail: risy@mmr.cz