Mapa

Vrcholy, hory

České území

Moravskoslezské Beskydy jsou největším a nejvyšším pohořím Karpat v České republice. Nejvyšším vrcholem je Lysá hora (1324 m) a celkem je v celém pohoří rozmístěno 27 vrcholů vyšších než 1000 m. Mimo to se v regionu Beskyd, především ve Slezských Beskydech, nachází celá řada hor a vrcholů, které nedosahují takových výšek, ale jsou z hlediska svých přírodních hodnot a turistických atraktivit neméně zajímavé.

Lysá hora
Nejvyšší vrchol (1323 m.n.m.) Moravskoslezských Beskyd a celých Karpat na území České republiky. Mohutný masiv se 4 rozsochami se nachází nad obcí Ostravice a vodní nádrží Šance na západě. Na jihozápadních svazích se dochovaly jedlobukové a smrkové porosty sutích a balvanitých půdách, chráněné v NPR Mazák a Mazácký Grúnik. Na vrcholu se nachází telekomunikační vysílač, meteorologická stanice, občerstvení, stanice Horské služby, lyžařské vleky. Vrchol je přístupné po červené trase z Ostravice nebo Visalají, modrá trasa na vrchol vede z Malenovic, obce poblíž Frýdlantu nad Ostravicí.

Trávný
Výrazný vrchol (1203 m.n.m.) vypínající se mezi údolími řek Mohelnice a Morávka se stejnojmennou přehradou na pitnou vodu. Zalesněný vrchol, 4. nejvyšší v Moravskoslezských Beskydech.

Radhošť
Nejzápadnější významný vrchol Moravskoslezských Beskyd (1129 m.n.m.). Na vrcholu je televizní vysílač, kaple sv. Cyrila a Metoděje z roku 1898. U kaple je kříž z roku 1805 a sousoší sv. Cyrila a Metoděje z roku 1931. Na vrcholu se nalézá také služebna Horské služby a horský hotel Radegast.
Vrchol se nachází v jedné z turisticky nejnavštěvovanějších oblastí Moravskoslezských Beskyd, z Radhoště se po hřebeni ve směru na Pustevny nachází další nevýrazný, ale významný vrchol - Radegast (1106 m). Poblíž tohoto vrcholu je umístěna socha slovanského boha Radegasta, vytvořená v roce 1931 sochařem Albínem Poláškem. Místo je po červené hřebenové trase snadno dostupné z turistického střediska Pustevny. Je zde možnost občerstvení, asi 150 m od vrcholu je horní stanice lyžařského vleku.

Kněhyně
Po Smrku druhá nejvyšší hora Radhošťské hornatiny. Výrazný masiv z godulského pískovce. Na východních a jižních svazích pseudokrasové jevy, nejvýznamnější je PP Kněhyňská jeskyně. Západně pomník 1. čs. brigády Jana Žižky se zbytky bunkru, na jižním svahu pomníček partyzánky Růženy Valentové se studánkou. Okolo celého vrcholu se nachází nejrozsáhlejší rezervace v Moravskoslezských Beskydech NPR Kněhyně - Čertův Mlýn - na ploše 195 ha jsou zde chráněny přirozené vrcholové smrčiny pralesovitého typu, které jsou poškozeny průmyslovými imisemi.

Smrk
Nejvyšší bod Radhošťské hornatiny (1276 m.n.m.). Protáhlý hřbet nad obcí Ostravice a přehradou Šance na východě. Vrchol je zalesněný, na hřbetu směrem na Malý Smrk pomníčky - Johna Lennona a Jana Palacha.
Přístup je možný po červené turistické značce z Ostravice nebo z Horní Čeladné.

Javorový
Výrazný rozsochatý hřeben nad městem Třinec a obcí Řeka. Na severovýchodní rozsoše se nachází vrchol Malý Javorový (946 m n. m.), který je hojně navštěvován, jsou zde lyžařské sjezdové i běžecké tratě, možnost paraglidingu, cykloturistiky, na vrcholu se nachází horská chata, stanice Horské služby a televizní vysílač. Javorový porůstá druhotná smrčina, níže smíšené porosty smrku a buku. Na jeho hřeben do výšky 870 m n. m. vede sedačková lanovka z Třince-Oldřichovic. Nejvyšší vrchol Javorový, někdy nazývaný jako Velký Javorový, se nachází nad obcí Řeka v nadmořské výšce 1032 m.

Ostrý
Vrchol nad obcí Košařiska s turistickou chatou KČT Na severních a východních svazích vyhlášena přírodní rezervace Čerňavina (61 ha, vyhlášena v roce 1999). Předmětem ochrany je cenný bukový porost.

Velký Polom
Výrazný vrchol jihovýchodně nad centrem obce Horní Lomná na hranici se Slovenskem, je zároveň nejvýše položeným místem na česko-slovenské státní hranici (1067 m.m.m). Nejvyšší vrchol Zadních hor, jak se označuje jihovýchodní část Moravskoslezských Beskyd a zároveň nejvýchodnější vrchol České republiky vyšší než 1000m. Hřbet pokračuje dále k východu, kde prudce spadá do Jablunkovského průsmyku.

Velká Čantoryje
Nejvyšší hora Slezských Beskyd na českém území (994 m.n.m.), opředená bájemi o spících rytířích. Leží nad obcí Nýdek na státní hranici s Polskem, odkud vede pod vrchol lanovka. Na hřebeni pod vrcholem je turistická chata z roku 1904, na samotném vrcholu od roku 2002 nová rozhledna, nejvýchodnější v ČR, nabízející za dobrých podmínek daleké rozhledy na české, polské a slovenské hory.
Přístup po zelené a modré turistické značce z Nýdku nebo po červené hřebenové trase vedoucí z Třince ze severu a z Bukovce od jihu.
Na západních svazích Národní přírodní rezervace Čantoria, kde jsou zachovány poslední výskyty Tisu v Beskydách.

Girová
Nejvyšší vrch (839 m.n.m.) Jablunkovského mezihoří, které odděluje Moravskoslezské, Slezské a Kysucké Beskydy. Ze severu údolí řeky Olše nad nejvýchodnější obcí ČR Bukovcem, na jihu údolí Čierňanky na Slovensku. Směrem na jihozápad se hřeben svažuje k Jablunkovskému průsmyku. Vrchol je holý umožňující daleké rozhledy, pod vrcholem je turistická chata a lyžařský vlek. Nejlepší přístup je po červené značce z Mostů u Jablunkova pokračující dále na Bukovec nebo po zelené z Jablunkova.

Polské území

Slezské Beskydy se skládají ze dvou severojižně protažených horských pásem - pásmo Czantorie a pásmo Viselské (zvané také jako pásmo Baraní hory), rozdělené údolím řeky Visly. Nejvyššími vrcholy Slezských Beskyd jsou Skrzyczne (1257 m n.m.) a Baraní hora (1220 m n. m.).

Charakteristickým rysem tohoto území jsou podle nadmořské výšky přibližně stejně vysoké hřbety, strmé svahy klesající do hluboce zaříznutých údolí a také velké výškové rozdíly.

Skrzyczne
Koruna polské části Slezských Beskyd (1257 m n. m.), ležící v pásmu probíhajícím severně od Baraní hory, na jih od města Szczyrk. Svahy hory jsou zalesněné, vrchol poskytuje výborné rozhledy na pohoří Beskid Żywiecki, Mały a Wyspowy.

Barania Góra
Kopulovitý vrchol v jihovýchodní části Slezských Beskyd, druhý podle nadmořské výšky (1220 m). Na Baraní hoře se nachází rozhledna, ze které je možné obdivovat okolní malebnou horskou krajinu.

Klimczok a Magura
(1119 a 1095 m.n.m)
Vrcholy tvoří společně připomínají jednu horu se dvěma vrcholky, mezi nimiž se táhne rozlehlá louka. Oba vrcholy se těší ve Slezských Beskydech velké popularitě návštěvníků, pro město Bielsko-Biała se staly velkým parkem, čemuž napomohla hustá síť značených turistických stezek, vybavené turistické chaty a dobrá dostupnost lanovou dráhou na horu Szyndzielni, která byla v roce 1995 modernizována.

Slovenské území

Nejvýznamnější a turisticky nejatraktivnější vrcholy regionu Horních Kysuc.

Velká Rača
Nejvyšší vrchol (1236 m n.m.) Kysuckých Beskyd na slovensko-polské hranici. Představuje zároveň symbol Kysuc.
Na vrcholu se nachází národní přírodní rezervace se zachovalými zbytky lesních společenstev bučin a smrčin původní skladby lesního porostu Kysuckých Beskyd.
Velká Rača je významné turistické středisko, podél hlavního hřebene lyžařský areál s lanovkami a vleky, turistické chaty. Pěší přístup je možný z osady Dedovka nebo po hřebenech. Vrchol je zároveň turistickým hraničním přechodem, na polské straně je rozhledna a turistická chata. Pod vrcholem vznikly rozpadem pískovcových lavic otvory, tzv. jeskyně. Známé jsou pod názvem Skalné diery a nacházejí se v blízkosti zelené turistické trasy.
Na vrchol Velké Rače vede z Dedovky naučná stezka, která má šest informačních panelů.

Stratenec
Vyhlídkový vrchol (1055 m n.m.) na hlavním hřebeni Javorníků s památníkem osvobozovacích bojů postavený v roce 1969, který tvoří tři betonové kříže. Vrch patří do katastru obce Makov a je jeho téměř nejzápadnejším místem. Památník navrhl akademický sochař Jozef Vajce. Vrchol je vhodný pro pěší turistiku, ale i v zimě pro turistiku na běžkách.

Velký Polom (10687 m n.m.)
Významný vrchol na hraničním hřebeni Moravskoslezských Beskyd. Nejvyšší bod česko-slovenské státní hranice. Výskyt mrazových srubů v pískovcích. Turisticky je možný přístup ze strany Muřinkového vrchu.


Odkazy
Kontakt
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR
Staroměstské náměstí 6
110 15 Praha 1
tel: +420 234 15 4065
e-mail: risy@mmr.cz