Mapa

Jeskyně a pseudokras

České území

Jeskyně Šipka u Štramberka
Jeskyně Šipka na svahu vrchu Kotouče u Štramberka je přírodně a zároveň historicky významné místo. Jeskyně proslavila město díky archeologickým nálezům. Kolem Jeskyně vede Lašská nauční stezka Štramberkem.
Jeskyně Šipka je krasovým útvarem štramberského krasu. V r. 1988 zde byla při archeologickém  výzkumu nalezena spodní čelist neandrtálského dítěte. Archeolog Karel Josef Maška, který výzkum prováděl, nalezl téhož roku ještě soubor bronzových předmětů z pozdní doby bronzové a objevil krápníkovou jeskyni Šipku
Výzkumy a nálezy prokázaly, že se v obývání jeskyně střídali pravěcí lovci s dravou zvěří.
Jeskyně byla osídlena člověkem již před 32 tis. lety, od té doby se v ní vystřídalo mnoho lidských kultur. První zde během teplých období poslední doby ledové sídlili neandrtálci.
Na stěně jeskyně je umístěna od r. 1922 pamětní deska, která připomíná významnou práci archeologa K.J. Mašky.

Pseudokrasové jeskyně
Na území Beskyd, především Moravskoslezských, jsou vyvinuty podzemní pseudokrasové formy jeskyní, které nesouvisejí s klasickými krasovými procesy.
Při vrásnění Beskyd byla souvrství uložených pískovců deformována a lámána soustavami různě se křížících puklin a trhlin. Takto rozrušené bloky pískovců sjížděly při střídání ledových a meziledových dob do údolí. Sesuvem odtržených vrstev vznikaly systémy puklinových chodeb i větší dutiny a jeskyně. Pukliny pak byly překrývány jinými posunutými lavicemi a povrch byl zarovnán navátými sprašemi. Mnohé z podzemních dutin proto nemají vyústění na povrch. I v současné době jsou jeskyně stále v pohybu.
Beskydský pseudokras patří v kategorii pískovců k největším na světě. Na území CHKO Beskydy je v dnešní době registrováno 28 významnějších pseudokrasových jeskyň.

Některé pseudokrasové jeskyně Beskyd dosahují velkých rozměrů.
Nejdelší v ČR a jednou z nejdelších pískovcových na světě je jeskyně Cyrilka na Pustevnách, která je dlouhá 370 metrů.
Nejhlubší pseudokrasovou jeskyní v celé flyšové oblasti Karpat je se svou hloubkou 57,5 metru Kněhyňská jeskyně. Je dlouhá asi 280 metrů a skládá se z komplexu vertikálně uložených puklinových chodeb a dutin, rozsáhlé dómy a propasti jsou hluboké až 14 metrů.

Další pseudokrasové jeskyně se nacházejí na hřbetu Lukšince, Kněhyně a Čertovém mlýně, Pustevnách, hřebeni Radhošť-Pustevny, na Černé hoře, na vrchu Hradisko a dalších místech
Některé z jeskyň, například Kněhyňská jeskyně nebo Ondrášovy díry, ke kterým se vztahuje řada pověstí, jsou chráněny jako Přírodní památky. Pseudokrasové jeskyně v Beskydech jsou však veřejnosti nepřístupné.

Jeskyně v Beskydech jsou také ojedinělými lokalitami s koloniemi ohrožených druhů netopýrů. Jsou nejvýznamnějšími zimovišti u nás přísně chráněných netopýrů. Jeskyně mají  pro zimná hibernaci netopýrů ideální podmínky - stabilní relativní vlhkost okolo 95 až 100 % a stálá teplota okolo 5o- 7o. Největším zimovištěm v Beskydech je Kněhyňská jeskyně.

Polské území

Z početných jeskyní (přes 180) ve Slezských Beskydech patří k nejzajímavějším Jeskyně Malinowska, jeskyně ve Třech kopcích (Jaskinia w Trzech Kopcach) (v délce přes 1 000 m, nejdelší nekrasová jeskyně v Polsku), Ledová jeskyně (Jaskinia Lodowa) ve Szczyrku nebo Mokrá jeskyně (Jaskinia Mokra). Nejznámější a nejhlubší (22,7 m) je Jeskyně Malinowska, dosahující délky 230,5 metrů.

Na jižním svahu hory Trzy Kopce se nachází jeskyně ve Třech kopcích (Jaskinia w Trzech Kopcach), která je svázaná se zbojníky Vojtěchem a Matyášem Klimczokovými - měli zde svou skrýš. Jiná legenda říká, že existuje propojení mezi zámkem v Bielsku a jeskyní.

Jeskyně Malinowska reprezentuje skupinu netypickýxh jeskyň, vzniklých bez podílu krasových jevů. Nachází se poblíž vrchu Malinów nedaleko města Szczyrk. Ke vstupu do jeskyně vede odbočka turistické trasy. Přístupná je po červené turistické trase - Przełęcz Salmopolska-Malinów-Malinowska Skała.
Jeskyně je známá již od dávna. Podle lidových pověstí sloužila už husitům (jako skrýš a místo bohoslužeb), v 16. a 17. století evangelíkům (během jejich pronásledování ve Slezsku) a v počátcích 19. století měla být skrýší bandy zbojníka Ondráše.


Odkazy
Kontakt
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR
Staroměstské náměstí 6
110 15 Praha 1
tel: +420 234 15 4065
e-mail: risy@mmr.cz