Mapa

Pralesy

České území

Mezi nejvýznamnější chráněná území v regionu Beskyd patří původní pralesovité porosty s výskytem vzácných karpatských živočichů a rostlin, které se dochovaly i přes lesnickou rekultivaci původních květnatých bučin na smrkové monokultury, které dnes tvoří většinu lesních porostů. Vzhledem k tomu, že lesy pokrývají asi 70% území, je jedním z cílů CHKO Beskydy snížit zastoupení nepůvodních smrkových dřevin, které se přirozeně vyskytují pouze v nejvyšších výškách nad 1100 m, ve prospěch jiných druhů, především buku. Rozmanitá druhová skladba lesů je ekologicky stabilnější a umožňuje růst více druhů rostlin.

Mezi největší a nejvýznamnější pralesovitý porost nejen v Beskydech, ale v celé České republice, patří Národní přírodní rezervace Mionší z roku 1933, která se rozkládá na ploše téměř 170 ha na svazích na hřebeni a svazích vrchů Úplaz a Velká Polana na území obcemi Dolní a Horní Lomná u Jablunkova.
Ochraňován je zde největší komplex původních jedlobukových porostů karpatského typu s javorem klenem v České republice se zbytky lesních luk a pastvin (polan) s pramenisky a skalkami, s bohatou faunou a flórou. Území je také navrženo do soustavy NATURA 2000 (chráněná území evropského významu) jako zvláště chráněné území (SAC) pro vybraná přírodní stanoviště. Žije zde 110 druhů obratlovců, z toho 73 druhů ptáků. Převládajími druhy stromů jsou buk lesní a jedle bělokorá. Dále se zde vyskytuje javor klen, ve vyšších polohách smrk ztepilý a místy další druhy stromů, například jasan ztepilý na vlčích stanovištích, javor mléč nebo jilm horský.
Po 16 letech zde byla znovu otevřena Naučná stezka Mionší, která vede okrajovými partiemi pralesa Mionší. Přístup je z obce Dolní Lomná, asi 200m od autobusové zastávky Matyščina louka, v ústí doliny potoka Mionší. U zastávky je rovněž možné odstavit auto na novém parkovišti.
Naučná stezka je asi 7 km dlouhý okruh, který má 10 zastávek s informačními panely. Vstup dovnitř pralesa není povolen. Stezka má sezónní provoz - je přístupná pouze od 1. června do 15. září.

Na západních svazích pod vrcholem Lysé hory v nadmořské výšce 715 - 1315 m se nachází další význačný beskydský jedlobukové pralesy s klimaxovými smrčinami na sutích a balvanitých půdách NPR Mazák. Území se nachází v katastru obcí Staré Hamry a Ostravice na ploše asi 93 ha. Předmětem ochrany je bukojedlový prales s přirozenými lesními ekosystémy, ve vrcholové části je vyvinut, v Beskydech vzácný, 8. vegetační stupeň. V nižsích polohách do 800 m.n.m. převažuje buk lesní, se vzrůstající nadmořskou výškou je nahrazován smrkem ztepilým. Tato oblast je jedním z mála stanovišť výskytu rysa ostrovida v Beskydech. 

Na rozhraní okresů Frýdek-Místek a Vsetín a tedy i dvou krajů - Moravskoslezského a Zlínského je k nalezení plošně nejrozsáhlejší (195 ha) rezervace v CHKO Beskydy - NPR Kněhyně-Čertův mlýn. Tento prales s původními lesními porosty zaujímá nejvyšší partie vrcholů Kněhyně a Čertova mlýna, který je s 1206 m.m.m. nejvyšší horou Zlínského kraje. Tato rezervace je ojedinělá svým výskytem pseudokrasových jevů. Poblíž rezervace se nachází přírodní památka Kněhyňská jeskyně.

Výjimečný je prales v obcí Bílá na svahu poblíž horského sedla Bumbálka, který se nazývá Salajka. Chráněné území se rozkládá na ploše 22 ha. Je zde zachován velmi vzácný zbytek původního jedlobukového karpatského pralesa s mimořádně velkými jedinci jedle bělokoré s průměrným věkem 280 let, některé stromy jsou staré až 400 let a vysoké až 50m. Legendární jedlí zde byl strom s názvem tlustá Tonka, která měla obvod 527 cm a stáří více než 500 let, padla ve válečných letech v roce 1942.

Severní svahy hory Radhošť v katastrálním území Trojanovic v okrese Nový Jičín lemuje komplex původních porostů vrcholových partií Beskyd, kde je na ploše 145 ha vyhlášena NPR Radhošť.

Na hřebeni a západních svazích hory Velká Čantoryje v katastrálním území obce Nýdek se rozkládá Národní přírodní rezervace Čantoria, která přechází i na polské území. Nachází se mimo území CHKO Beskydy, ale patří pod její správu. Plocha rezervace je 39,45 ha, vyhlášena byla v roce 1988. Ochraňován je bukojedlový pralesovitý porost Slezských Beskyd s výskytem posledních tisů v Beskydech.

Polské území 

Přirozené jedlovo-bukovo-smrkové lesy se zachovaly ve Slezských Beskydech především na svazích Baraní hory, další přirozené a různorodé lesní společenstva se vyskytují v horské skupině Klimczoku, na Lipowském Grúni, Czantorii a na Viselské Magurce.
Mezi nejvýznmamnější lesní společenstva patří kysyelé horské bučiny, květnaté bučiny, jehličnaté lesy vyšších horských poloh, jedlovo-smrkové lesy nižších horských poloh, nebo teprve nedávno nalezená smčina na rašeliništi, která má ve Slezských Beskydech jádro svého výskytu v Polsku.

Zadni Gaj (Zadní háj)
Rozprostírá se na svazích vrchu Zagoj (512 m n. m.). Předmětem ochrany jsou stanoviště karpatské bučiny s přirozeným výskytem tisu. Roste tu 41 mohutných tisů, jejichž věk se odhaduje na 200 let.

Klimczok
Nachází se okolo vrchu Klimczok (1117 m n. m.). Pramenná oblast řeky Białka. Na jejím území se vyskytují fragmenty kyselé bučiny a smrkovo-jedlový les horského stupně.

Barania Góra
Nachází se na západních svahzích Baraní hory (1220 m n. m.). Pramennná oblast Bílé a Černé Viselky a les s charakterem původního lesa. Rostou v něm společně západokarpatské smrkové lesy vyššího horského stupně, květnaté bučiny, kyselé bučiny a v horském stupni se tu vyskytuje jedlovo-smrkový les.

Czantoria
Rezervace se rozprostírá na severních úbočích Czantorie (995 m n. m.). Předmětem ochrany jsou přirozená lesní společenstva, a to bukové lesy horské s dominancí jasanu a javoru klenu.

Jaworzyna
Lesní rezervace rozprostírající se na severovýchodních svazích Vysokého (756 m n. m.). Ochraně podléhají fragmenty horského javorového a kyselých bučin. Rostou v něm majestátní jilmy horské, javory kleny a buky lesní.

Stok Szyndzielni
Nachází se na severních svazích vrchu Tri Kopce (1081 m n. m.). Na jeho území se vyskytuje značná rozmanitost rostlinstva i stanovišť. Roste tady západokarpatský smrkový les vyššího horského stupně, jedlovo-smrkový les horského stupně, kyselé bučiny, květnaté bučiny a horský javorový les. 

Slovenské území

Z původních dřevin se zachovaly bučiny a jedlové bučiny, ve vyšších polohách se smrkem, které si místy zachovaly přirozený charakter, často i pralesovitý vzhled.

Lesní porosty ve vyšších polohách tvořily horské kyselé bučiny, nadmořské výšky přes 1000 m tvořily jedlové a jedlovo-smrkové lesy. Zbytky těchto původních pralesovitých lesů se dochovaly v okolí vrcholů Javorník, Hričovec, Polom a Velká Rača. Nejvýznamnější z nich jsou vyhlášeny za rezervace.  Ve vrcholové části NPR Velká Rača se nachází i ojedinělá společenstva jeřabinových smrčin. Původní společenstva se zachovaly jen na extrémních a těžko přístupných lokalitách. V dnešní době převažují smrkové monokultury. Výraznými zásahy člověka je poznamenáno 76% celkové plochy CHKO Kysuce. Dalších 16% plochy lesů bylo ve 20. století poškozeno průmyslovou činností (imise, kyselé deště). Zůstává tedy jen 8% území CHKO, které nebylo ovlivněno činností člověka. 

Velká Rača
Ve vrcholových partiích se dochovaly lesní společenstva bučin a smrčin, pískovcové skalní útvary chráněné v Národní přírodní rezervaci, která se rozkládá v katastrech obcí Klubina, Oščadnica, Stará Bystrica a Zborov nad Bystricou.

Veľký Polom
Zachovalé lesní společenstva bukovo-jedlových smrčin 5. (jedlovo-bukový se smrkem) a 6. (smrkovo-jedlovo bukový) vegetačního stupně chráněné v přírodní rezervaci se zachovalým přirozeným složením fytocenóz v podmínkách zvýšeného podílu smrku ve složení těchto společenstev. Chráněné území zabírá jižní svah hory Velký Polom (1067 m n.m.).

Velký Javorník
Chráněné území představuje vzácnou zachovalou lokalitu vrcholových lesních společenstev Abieto-Fagetum (jedlo-bučin) v oblasti Beskyd. Nejstarší chráněné území na území Kysuc.


Odkazy
Kontakt
Centrum pro regionální rozvoj ČR
Vinohradská 46
120 00 Praha 2
tel: +420 221 580 201
fax: +420 221 580 284
e-mail: risy@crr.cz