Mapa

Bezzásahové území

Šumava

Bezzásahové území Modravské slatě
Státní přírodní rezervace (SPR) Modravské slatě byla zřízena v prosince roku 1989 na rozloze cca 3600 ha. Správa Chráněné krajinné oblasti Šumava (CHKO) následně bránila podniku státních lesů v asanaci kůrovcem napadených stromů v této SPR. Po vyhlášení NPŠ v roce 1991 bylo ministrem životního prostředí Dejmalem a ministrem zemědělství Kubátem vydáno společné Rozhodnutí o způsobu hospodaření v SPR Modravské slatě. V květnu 1992 bylo vydáno Rozhodnutí o likvidaci kůrovcové kalamity. V SPR Modravské slatě pak Ministerstvo životního prostředí zřídilo kalamitní štáb. V té době spravovalo ley na území NPŠ pět subjektů.

Deklarace bezzásahového území v lokalitě Mokrůvka a Pytlácký roh
Bezzásahové území v těchto lokalitách bylo vyhlášeno v roce 1995, do roku 1997 bylo rozšířeno na 1325 ha. V roce 1995 byla provedena revize I. zóny. Došlo k jejímu zmenšení a s představou, že odolá invazi kůrovce, byla vyhlášena jako bezzásahová. Nebyly zde asanovány polomy ani požívány feromonové lapače. Již po dvou letech bylo zřejmé, že takový režim je bez vážných následků pro I. zónu a její okolí neudržitelný. Zpětné prosazení asanačních zásahů do I. zóny se však stalo politickým problémem, účelově zneužívaným.Za kriticky ohrožené byly však již považovány i další partie, zejména svahy Plesné (nad jezerem Laka) a v jihočeské části Šumavy pak Smrčina a Trojmezná. V roce 1999 aktivisté Hnutí DUHA znemožnili blokádou asanaci napadených stromů v lokalitě Trojmezná. V následujících letech pak byla obnovená asanace opět znemožněna politickým tlakem.

Bavorský les

Bezzásahové území v Bavorském lese
Bezzásahový režim v lese znamená, že se vývoj lesa nechá sobě napospas. Představy, že budou v nejvyšší možné míře omezeny nebo nejraději úplně vyloučeny veškeré lidské zásahy v lese, vycházejí z neznalosti věci, neboť lidské působení na les úplně vyloučit nelze. V praxi to znamená, že úplně vyloučeny budou jen pozitivní, nápravné zásahy, které mohou snižovat negativní dopady ostatního lidského působení. Výsledkem může být, že na místě rozpadlých lesních porostů nevyroste za sto let nový les, lepší a krásnější, ale vznikne tam nelesní biotop, např. plochy porostlé vysokou houževnatou trávou - třtinou, nejrůznějšími křovinami nebo kapradím; nebo po rozpadu porostu dojde k erozi půdy, vzniknou kamenité plochy bez vegetace. Nikdo nedokáže předpovědět, co se na jakém místě stane.
Výsledky z bavorského národního parku, kde kůrovec v bezzásahových zónách již zničil všechny smrkové porosty, však jasně ukazují, že přirozená obnova lesa není tak úspěšná, jak zastánci bezzásahovosti říkají. Na polovině ploch suchého lesa tady nevyrostl koberec zelených smrčků, ale tráva a kapradí, kde se nový stromek najde jen ojediněle. Ze suchých stromů už žádná semínka nespadnou.
Bezzásahové přírodní zóny tu zabírají 75% rozlohy. 


Odkazy
Kontakt
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR
Staroměstské náměstí 6
110 15 Praha 1
tel: +420 234 15 4065
e-mail: risy@mmr.cz