Mapa

Národní park

Šumava

Základní charakteristika NP Šumava
Poloha: při jihozápadní hranici ČR se SRN a Rakouskem mezi Železnou Rudou (tur. centrum, hraniční přechod) na SZ a Zvonkovou ( u Horní Plané) na JV.
Rozloha: 69 030 ha.
Významná vstupní místa: Železná Ruda, Kašperské Hory, Stachy, Vimperk, Lenora, Volary, Nová Pec.
Nadmořská výška: mezi 600 m (údolí Otavy u Rejštejna) a 1378 m (Plechý).

Poslání Národního parku Šumava
Ve světě již existuje přes 2200 národních parků, necelá desetina z nich leží v Evropě.
Jejich hlavním posláním je chránit a uchovávat jedinečná, rozsáhlejší, lidskou činností nedotčená nebo málo dotčená přírodní území jako doklad mnohotvárnosti, krásy a síly přírody, ale i jako základ pro další setrvale udržitelný život Země i jejich obyvatel.
V ideálním případě chrání národní parky dle mezinárodních kriterií především nerušený přírodní vývoj (na rozdíl od přírodních parků) a slouží jako:

Velkoplošné přírodní "ostrovy" a srovnávací území pro člověka jako protipól intenzivně využívaných krajin.
Území zprostředkující modernímu člověku krásu, sílu i "slabost" přírody a poznání jejích zákonitostí.
Prostor pro vnitřní povznesení člověka, jeho fyzickou i duševní rekreaci.
Jen asi pětina evropských parků odpovídá plně mezinárodním kritériím, další se jim postupně přibližují.

Také Národní park Šumava je parkem:

  • Evropským, navíc "centrálně" středoevropským a bilaterálním.
  • "Mladým" a tedy vyvíjejícím se (od r. 1991).
  • Poměrně rozsáhlým (nikoli však jedním z největších) zahrnujícím krajiny:
    • téměř přírodní - zejména rašeliniště, ledovcová jezera, pralesovité zbytky lesů,
    • dříve "kulturní" - vlivem předchozího vývoje s dnes již i desítky let probíhajícím nerušeným přírodním vývojem,
    • stále využívané, osídlené a turisticky navštěvované.
Národní park Šumava je parkem zónovaným. Zonace tak napomáhá realizaci cílů národního parku:
  • v I. zónách je přísně uplatňována ochrana přírodních procesů,
  • v II. a III. zónách nalézají uplatnění zejména řízený management, vzdělávání a ekologické formy pobytu v přírodě,
  • klidová území, vyhlášená k ochraně souvislejších přírodně cenných oblastí parku, zejména životních areálů vzácných, na přítomnost člověka citlivých druhů zvířat, jsou jedním z kroků na cestě k plnohodnotnému poslání národního parku.
Základním principem cesty k "dospělému" Národnímu parku Šumava je dynamická zonace.
Postupně bude zvyšován podíl I. zóny přiřazováním odpovídajících částí II. zóny (řízené), na základě stupně "přírodnosti" dosažené ať již bez přímého přispění člověka či za jeho řízené "pomoci přírodě".

Člověku v NP Šumava - jak místním obyvatelům, tak návštěvníkům je zachována a díky atraktivitě národního parku dokonce zvyšována šance na vzájemně výhodnou dlouhodobou koexistenci s přírodou NP, bez rizika "vyčerpání přírodních zdrojů", Národní park není ve vyspělém světě "výmyslem ekologických fundamentalistů" a "brzdou rozvoje", ale:
  • uznávaným symbolem vyspělosti státu (nejen ekonomické) a "image" na mezinárodní scéně.
  • cestou (často jedinou) k ekonomickému povznesení jinak hospodářsky opomíjených oblastí a jejich obyvatel prostřednictvím nárůstu jejich příjmů, zejména z turistického ruchu.

Bavorský les

NP Bavorský les

V r. 1969 byl vyhlášen na ploše 130 km2 první ("lesní") německý národní park Bavorský les, ležící v nadmořské výšce 666 - 1453 m n. m. V důsledku zhruba 150 letého plánovitého lesního hospodářství zaujímá dnes zde nejhojněji přirozeně zastoupená dřevina - smrk - se 72% celkové dřevní zásoby pdstatně vyšší podíl, než jaký by odpovídal přírodním poměrům (40 - 50%). 53% lesních porostů je starších než 100 let. Roční přírůst dřevní hmoty činí kolem 75 000 m3, průměrná hektarová zásoba kolem 412 m3/ha.
Realizace cílů NP přinesla trvalý útlum využití dřevní hmoty a tomu odpovídající rozšiřování ploch "rezervačních" (bez lesnických opatření).

Směr pro další budoucnost stanoví (v r. 1994) plán péče o NP. V okrajové 500 m široké zóně NP na styku se sousedícími soukromými lesními majetky budou ( v souladu s nařízením vlády o NP) výhledově možné (zhruba do r. 2000) těžební zásahy v případě potřeby pro místní obyvatele (ze sociálních důvodů). Poté bude přechodová fáze ke skutečnému NP na celé ploše definitivně ukončena.
Se založením NP žádal tehdejší "úřad NP" na tehdy ještě stávajících správách zastavení tzv. "Nahodilých těžebních zásahů" (větrné polomy, kůrovcové stromy). V r. 1974 následoval pokyn příslušného ministerstva výživy, zemědělství a lesů, dle nějž byly i mimo rezervace - v nichž již beztak žádná těžba nebyla prováděna - ponechány "nahodilé těžební nutnosti" menší než 40 plm v jedné lokalitě. Až do r. 1983 i přes tato dalekosáhlá omezení došlo jen ke vzniku malých "kůrovcových" ok (do 0,1 ha plochy).

Přírodní park Bavorský les (Naturpark Bayerischer Wald) byl založen 18.5.1967 ve Zwieselu. Původně byl daleko menší než dnes a zahrnoval jen okres Regen. V roce 1972 - po reformě územního uspořádání okresů přibyl k ploše Přírodního parku okres Viechtach. V létech1979/80 bylo přičleněno ještě území okresů Deggedorf a Straubing - Bogen ležící severně od Dunaje. V roce 1996 přistoupilo několik obcí z okresu Freyung - Grafenau a následně pak okres celý. Tím se Přírodní park Bavorský les stal výměrou 283.200 ha jedním z největších přírodních parků v Německu. (Rozkládá se na území 89 obcí ze čtyř okresů).
Přírodní park Bavorský les je obdařen největší rozmanitostí přírodních podmínek, protože zahrnuje území od dunajské nížiny až po nejvyšší vrchol Šumavy - Velký Javor.

 

Odkazy
Kontakt
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR
Staroměstské náměstí 6
110 15 Praha 1
tel: +420 234 15 4065
e-mail: risy@mmr.cz