Mapa

Pamětihodnosti

Šumava

Největším lákadlem na Českokrumlovsku je jistě město Český Krumlov samotné. Po tři sta let bylo rodovým městem Rožmberků, kteří z něj vybudovali opravdový skvost. I následní vlastníci císař Rudolf II., Eggenbergové a Schwarzenbergové mají zásluhy na tom, že dnes můžeme obdivovat město a hrad nad meandry řeky Vltavy zapsané v roce 1992 do seznamu světového dědictví UNESCO.
Tok Vltavy je přirozenou spojnicí všech dalších pamětihodností které je škoda nenavštívit Hrad Rožmberk nad Vltavou, cisterciácké kláštery Vyšší Brod a Zlatá Koruna či rozlehlá zřícenina Dívčího Kamene. Z přírodních zajímavostí upoutá Čertova stěna, podle níž se jmenuje i jedna z oper B. Smetany.
Vltavu každoročně také sjíždí tisíce vodáků. Začátek bývá ve Vyšším Brodě, konec v Boršově nad Vltavou. Kromě romantických scenérií je to také snadná dostupnost jmenovaných památek, která obohacuje toto putování.
A co ještě byste neměli vynechat? Pozůstatky Koněspřežní železnice vedoucí z Českých Budějovic do Lince a spojující tak Vltavu s Dunají. Kromě mnoha náspů, zářezů, propustí a pilířů bývalých mostů volně přístupných v terénu terénu se můžete více dozvědět v původní přepřahací stanici v Bujanově, kde je zřízeno jedno z muzeí této národní kulturní památky.

Šumava a Pošumaví - tak by se dalo Prachaticko rozdělit. Pošumaví totiž patří spíše do jižních Čech, hory pak do regionu Šumava.
"Pomezní hvozd" jak byla Šumava také nazývána, náš největší národní park a "střecha Evropy", ukrývá mnoho zajímavostí a překvapení. Schwarzenberský plavební kanál, dlouhý přes 70 km, včetně tunelu je jedním z nich. Návštěva Plešného jezera s monumentální Jezerní stěnou připomene jedinečnost a sílu přírody. Světoznámý Boubínský prales je rezervací již od roku 1858. Mezi smutné překvapení patří obrovské množství zaniklých vsí z poválečného časů na jejichž pomníčky občas narazíte. Z doby železné opony však také zbylo mnoho asfaltových silniček po kterých se na kole dostanete opravdu kamkoliv.
Nejznámější jsou však asi slatě a močály, kterých je na Šumavě nepočítaně. Nejrozsáhlejší najdete podél Teplé a Studené Vltavy před vléváním do Lipna. Menší a malebnější, navíc přístupné po haťových chodnících, jsou Jezerní a Chalupská slať.
Přes hory však také procházela tzv. Zlatá stezka nazvaná podle výnosnosti obchodu. Z německého města Pasov ležícího na Dunaji zprostředkovávala obchod s českými zeměmi. Hlavní komoditou byla sůl, ale také sukno, hedvábí, víno i zbraně, zpět vezli soumaři zemědělské produkty, řemeslnické výrobky i sklo.
Stezka měla několik větví: přes České Žleby a Volary do Prachatic, další přes Bučinu na Sušice a třetí přes Strážný na Vimperk. Města a osady na stezce díky obchodu vzkvétala a tak dnes můžeme obdivovat nádherné renesanční domy v Prachaticích, Vimperk se zámkem či spoustu honosných kostelíků v mnoha osadách.
Všechny zajímavosti bohužel nelze vyjmenovat, zmiňme tedy alespoň po 45 letech znovuzprovozněný úsek železnice z Černého Kříže na státní hranici s Rakouskem či atraktivní zámek Kratochvíle poblíž Netolic.

Pozoruhodná místa Klatovska neutvářela jen sama příroda, ale velkou měrou lidé. Stavitelské dovednosti našich předků budete obdivovat na pohádkových hradech Kašperk a Švihov, na Rabí - které je nejrozsáhlejší hradní zříceninou v Čechách, na hradech Velhartice a Klenová a v historickém jádru Klatov, kterému vévodí Černá věž. Nevynechejte ani klatovské katakomby, ale předem se připravte na setkání s mumiemi.
Začali jsme u přírody našich hor, ale skončíme na docela jiném kontinentu. V arboretu Americká zahrada u chudenického zámku rostou dřeviny dovezené až ze Severní Ameriky.

Domažlice jsou srdcem Chodska. Osobitého regionu, kde se udržují lidové zvyky, kroje a krásné nářečí. Chodsko přehlédnete z výšky domažlické věže, z rozhledny na Korábu anebo z místa Výhledy nad Klenčím. V kostce se s tradicemi a způsoby života Chodů v minulosti seznámíte v muzeu v domažlickém Chodském hradě.
V blízkém okolí Domažlic se odehrával děj známých Jiráskových Psohlavců - do jejich bouřlivé doby se můžete vrátit při návštěvě Újezda, kde žil Jan Kozina, a u trhanovského zámku, sídla prokletého Lomikara-Lomingena.
Na významné obchodní cestě spojující Řezno a Prahu vznikl Horšovský Týn, který během let vzkvétal a jeho historické stavby jsou dnes chráněny jako městská památková rezervace. Zámek s rozlehlým anglickým parkem je architektonickým skvostem.
Při putování Chodskem jistě neminete klasické chodské obce jako je Kdyně, Kout na Šumavě, Klenčí pod Čerchovem anebo známá místa jako je poutní vrch Sv. Vavřineček nad Domažlicemi či zřícenina hradu Rýzmberk. V horkých dnech najdete vítané osvěžení u oblíbeného rybníka Babylon.

Bavorský les

Berührsteine (Kameny k dotýkání)
www.kuenisches-gebirge.de
Pět německých a šest českých obcí kolem hraniční hory Ostrý, spojených v "Přeshraničním akčním sdružení Královský hvozd", uskutečnilo sochařský projekt "Kameny k dotýkání". V každé obci byl použit buď již existující balvan nebo byl postaven nový, který byl sbroušen a vyleštěn tak, aby lákal k pohlazení. Za projektem se skrývá myšlenka, že přes hraniční pohoří se navazuje přátelský kontakt se sousedy na druhé straně hranic. Tyto kameny vytvořil výtvarník Alois Öllinger z lázní Bad Kötzting.

Höllbachschwellhütte, Regen (Domek hrázného)
Leží idylicky na bublajícím potoce Höllbach ve výšce skoro 1000 m na úbočí hory Falkenstein. Na tomto místě kolem roku 1860 Franz Steigerwald přehradil kvůli plavení dřeva potok kamennou hrází a zřídil přístřešek pro přenocování. Ještě dnes tu najdeme malé přehradní jezírko. Domek hrázného leží v jádru Národního parku. Nad chatou potěší srdce každého turisty přírodní rezervace a prales "Höllbachgspreng" (vodopád). Když se přestalo plavit dřevo, byl domek hrázného užíván dřevorubci, později jako výchozí místo při honech. Po II. světové válce bylo stavení renovováno a bylo při tom využito materiálu ze dvou zbořených lesních chalup. V roce 1975 si domek pronajala od bavorské správy státních lesů sekce zwieselského Lesního spolku a znovu ho renovovala. Dnes slouží členům Bavorského lesního spolku jako horská chata. Toto romantické stavení je památkově chráněno. Dostanete se k němu od hostince Scheuereck (obec Lindberg), stezka je značena zeleným trojúhelníkem (4 km).

Keltský kámen s obětní mísou, Regen
www.prackenbach.de
Walter Grössl ve vlastivědné publikaci obce Viechtach "Das Viechtreich" z roku 1996 upozorňuje na možnost, že na místě kaple "Igleinsberger Kesselbodenkapelle" u Prackenbachu bylo v pohanských dobách obětní místo. Píše: "Nezřídka byla stará pohanská obětní místa měněna v křesťanská kultovní místa. Tak je v lese...všeobecně znám kámen, nazývaný "kamenná mísa", který má velkou obětní prohlubeň." Skutečně se nad kaplí na vysoko položeném skalnatém místě s bizarně navršenými žulovými balvany nachází asi metr vysoký žulový kámen s exaktně vypracovanou asi 30 centimetrů širokou mísou. Odmyslíme-li si vzrostlé stromy, musela odsud být úžasná vyhlídka. Vpravo a vlevo od mísovité prohlubně jsou do kamene vytesány symboly, které bychom mohli přiřadit germánské runové abecedě.
Maria Beenenová z Viechtachu, která se intenzivně zabývala dějinami tzv. "miskových kamenů" nebo "mis" a také tímto pravděpodobně kultovním místem, považuje za možné, že symboly byly do kamene vyryty až v pozdější době. Když převedeme runové znaky do naší abecedy, značil by znak na levé straně "O" a na pravé straně "Th". "O" by podle Marie Beenen mohlo být označení "pevného majetku" a "Th" by značilo "přináší ženám utrpení", tzn., že ženy byly na tomto místě nežádoucí.

Scheuereck, Regen
Samota Scheuereck, spadající pod obec Lindberg, která se rozkládá na úpatí Falkensteinu a uprostřed Národního parku, může vedle romantického lesního hostince nabídnout i přírodní památku. Vedle hostince roste nejméně 500 let starý tis. Tento velmi pomalu rostoucí strom se v bavorských lesích stal vzácností. Jednak byly tisy žádaným materiálem pro výrobu luků a pivních píp, jednak jsou jedovaté pro koně a tak byly téměř vyhubeny. Další téměř tisíciletý a 10 metrů vysoký tis stojí při Evropské dálkové turistické stezce E6 v blízkosti vodopádu Steinbachfälle při stezce na Falkenstein. Scheuereck je východiskem nádherných výletů, např. k Höllbachhütte, nebo za hranice přes Gsenget k jezeru Laka v Čechách.

Wettzell, Cham
www.wettzell.ifag.de
Ve Wettzellu bylo připravováno přistání vědeckého robota Nasa "Opportunity" na Marsu. Již v roce 1971 zde totiž zřídil Ústav užité geodézie Frankfurt ve Wettzellu pozorovací stanici satelitů (měření vzdáleností pomocí laseru), neboť zde bylo na rozdíl od Frankfurtu možno prosadit bezletovou zónu. V roce 1979 následovalo další rozšíření základní stanice. Roku 1980 přibyl velký 20m radioteleskop, od roku 1985 je k dispozici modulární přenosný laserový měřicí systém vzdáleností MTLRS a od roku 1995 přenosná integrovaná geodetická observatoř TIGO, s jejíž pomocí se mají v rámci mezinárodní spolupráce provádět pozorování a sbírat data především na jižní polokouli. Základní stanice se od roku 1990 účastní kontroly dat ze satelitů GPS. Roku 1999 se začalo se stavbou laserového setrvačníku v hloubkové laboratoři (zemní pyramida), s jehož pomocí se budou měřit změny v rychlosti otáčení země. Tím zaujímá Německo vedoucí roli v oblasti pozorování. Na celém světě existuje jen osm srovnatelných stanic.

Wolfsramslinde (Wolframova lípa)
www.koetzting.de
Severozápadně od lázní Bad Kötzting leží vesnice Ried (551 m). Zde se nachází vzácná přírodní památka - Wolframova lípa. Se svými 16 m obvodu kmene a 5 m průměru je tento 1000letý strom největší lipou Německa. Její jméno připomíná bavorského "pěvce lásky" - minnesengra Wolframa von Eschenbach. V roce 1200 dlel u pánů z Chamerau na blízkém hradě Haidstein. Hrad na 743 m vysoké hoře Haidstein patřil paní Elisabeth von Vohburg. V Parzivalovi opěvoval Wolfram von Eschenbach krásu markraběnky von Haidstein. Hrad se později stal sídlem loupežníků a v roce 1486 byl zbořen. Roku 1764 byla na jeho místě vystavěna kaple a k ní se začaly pořádat poutě.

Mühlviertel

Mühlkreisbahn
www.oebb.at
Roku 1888 poprvé vyjela parní lokomotiva dráhy Mühlkreisbahn z obce Urfahr do Aigenu (58 km). Do té doby se osoby a zboží v oblasti Mühlvirtel přepravovaly koňskými povozy. Nádraží této dráhy v Urfahru je dosažitelné z hlavního nádraží v Linci tramvají (ca. 3 km; do-ba jízdy 12 minut).
Užijte si romantickou jízdu vlakem pahorkatou oblastí Mühlviertel, kolem luk, lesů a romantickým údolím řeky Große Mühl. Pro zpáteční cestu se nabízí cyklistická túra z Rohrbachu podél řeky Kleine Mühl k Dunaji - veselý výlet bez stoupání, přesně to správné pro rodiny s dětmi.
Další možností je plavba lodí z Pasova (Passau) do Lince, pak drahou Mühlkreisbahn do Rohrbachu-Bergu, na kole k Dunaji a lodí zase zpátky do Pasova.
V muzeu Mühlkreisbahnmuseum na nádraží Rohrbach-Berg vás pozdraví Aigen, první lokomotiva, která na této dráze jezdila. Výstava starých dokumentů a obrazového materálu v bývalé čekárně a v prostorách řízení provozu dokládá historii této železniční trati. Ve vstupní hale jsou instalována stará signální zařízení a závory se zvukovým signálem. Součástí výstavy je i kompletně zařízený starý železniční vagon. Muzeum si můžete prohlédnout po předchozím přihlášení na telefonu +43 7289/4355-18.

Schwarzenbergischer Schwemmkanal (Schwarzenberský plavební kanál)
www.boehmerwald.at
Dlouho před kanálem Rýn-Mohan-Dunaj byly na Šumavě spojeny vodní toky směřující do Severního moře s těmi, které směřují do moře Černého. Kanál umožnil plavení dřeva ze Šumavy po řekách Große Mühl a Dunaj do Vídně. Ukázková plavení dřeva od poloviny května do konce září připomínají, jaký význam plavení dřeva kdysi mělo. Kromě toho byla rakouskými a českými umělci založena zajímavá, národy spojující sochařská turistická stezka s názvem "Kulturní osa plavební kanál" - "Kulturachse Schwemmkanal". Podél kanálu také vede dobře značená cyklistická stezka. Probíhá po lesních cestách bez automobilového provozu a třikrát překračuje česko-rakouskou hranici. Také pro pěší turisty je plavební kanál zajímavým cílem. Především Steilstufe - spáditý úsek kanálu pod rakouskou osadou Morau - a dvojitý most na potoce Iglbach (hraniční přechod pro pěší a cyklisty v dubnu - říjnu) jsou považovány za unikáty.
V roce 1774 předestřel lesní inženýr Josef Rosenauer knížeti Schwarzenberkovi plán na vybudování plavebního kanálu od výšin Šumavy k řece Große Mühl. Dále mělo být dřevo plaveno po Dunaji až do Vídně a Budapešti. V té době panoval v rychle se rozvíjejícím hlavním městě říše nedostatek dříví na topení. Promyšleným systémem potoků, propustí a stavidel překonal Rosenauer evropské rozvodí. Stavba tohoto malého divu světa proběhla ve dvou etapách. Starý kanál byl stavěn v letech 1789 - 1793, nový kanál 1821 - 1824. Celková délka mezi Lichtwasser a Große Mühl činí 51,9 km. Na stavbě bylo v některých etapách zaměstnáno až 1200 dělníků. Při plavení v období tání sněhu mělo 40 vhazovačů a 300 plavičů po 24 hodin denně plné ruce práce, aby chod dřeva byl plynulý. U ústí bylo odchytáváním polen, jejich rovnáním do hranic i nakládáním na lodě nebo vory zaměstnáno 350 dělníků. Během více než 100 let trvajících "zlatých časů plavení" bylo takto ekologicky dopraveno k řece Große Mühl skoro osm milionů kubických metrů dřeva. Od r. 1893 bylo dřevo přepravováno železnicí (od r. 1888 Mühlkreisbahn). Jezdila rychleji a také levněji.

Wikinger-Schiff (Vikingská loď)
www.donau-wikinger.com
Jen v oblasti Mühlviertel si můžete vychutnat romantiku Dunaje na pravé vikingské lodi a vcítit se do touhy Vikingů po objevech a dobrodružství. Zvláštností při tom je, že vy sami budete na lodi veslovat jako posádka v historických kostýmech. Na závěr se po různých vikingských hrách budete moci posilnit kulinářskými specialitami ve vikingské vesnici.
Jak se dostanete k výchozímu bodu?
Z Lince po B 127 do St. Martin im Mühlkreis (druhá odbočka), doleva do Untermühl na Dunaji, podjet velký most přes řeku Mühl, proti proudu (asi 3 km úzká silnice podél Dunaje) do Exlau k vikingské vesnici. Můžete se taky dát vyzvednout vikingskou lodí v Obermühlu.


Odkazy
Kontakt
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR
Staroměstské náměstí 6
110 15 Praha 1
tel: +420 234 15 4065
e-mail: risy@mmr.cz