Mapa

Přírodní zajímavosti

Šumava

Šumavské podhůří
Směrem k severu přechází Šumava většinou zvolna v poměrně členité a rozsáhlé Šumavské podhůří (2 407 km čtverečních). To je možno, podobně jako vlastní Šumavu, rozdělit do šesti geomorfologických podcelků.
Nejzápadnější část Šumavského podhůří zaujímá Strážovská vrchovina. Nejvyšším vrcholem v ní je Želivský vrch (769 m).
Sousední Svatoborská vrchovina, nazvaná podle vyhlídkového vrchu Svatoboru (845 m), vyplňuje oblast v okolí Sušice.
V okolí Vimperka se rozkládá Vimperská vrchovina s nejvyššími vrcholy Bělčí (922 m) a Mářským vrchem (907 m).
Na vnitrozemské pásmo Šumavy v okolí Boubína navazuje Prachatická hornatina, jejímž nejvyšším vrcholem je 1 096 m vysoký Libín.
Severovýchodní část Šumavského podhůří tvoří Bavorovská vrchovina, jež je nejrozsáhlejším z dosud popisovaných podcelků. Vyplňuje oblast, která zasahuje na západě až k Sušici a Horažďovicím a na východě za Bavorov až k Vodňanům. Na severu sousedí s Českobudějovickou pánví. Jejím nejvyšším vrcholkem je vrch zvaný Na Stráži (700 m).
Jihovýchodní část podhůří vyplňuje Českokrumlovská vrchovina. Nejvyšší výšky dosahuje nedaleko Chvalšin vrcholkem Velký Plešný (1 066 m).

Bavorský les

Dreieckmark, Freyung-Grafenau (Trojmezí)
Trojmezí mezi Třístoličníkem (Dreisesselberg) a Plechým (Plöckenstein) bylo zřízeno v roce 1765 "k upevnění přátelství a dobrých sousedských vztahů" mezi Bavorskem, Čechami a Rakouskem. Do té doby ležel styčný bod na Třístoličníku. Roku 1993 tu byl ve společné akci všech tří sousedních států a jako důsledek otevření hranic osazen nový, markantní hraniční kámen. Občané Evropské unie s průkazem jsou oprávněni zde překročit hranici.

Mühlviertel

Bayerische Au (Bavorská niva)
Niva - neleží, jak by se dalo podle názvu předpokládat - v Bavorsku, nýbrž na území rakouské obce Schlägl blízko českých hranic. Je to jediný blatkový bor Horního Rakouska. Blatka je samostatný druh horské borovice, vyskytující se ve střední Evropě, převážně na české straně Šumavy. Touto krásnou krajinou vede okružní stezka podle plavebního kanálu Schwemmkanalrundweg a lesní stezka Waldsteig.

Výchozí bod: Haagerhof, Oberhaag

Böhmerwald
www.boehmerwald.at
Rakousko si zachovalo dřívější označení "Böhmerwald" pro svou část asi 200 km dlouhého hraničního hřebene, který se táhne podél bavorsko-české státní hranice ze severozápadu na jihovýchod až do oblasti Oberes Mühlviertel v Rakousku. V Rakousku ztrácí hlavní hřeben svou šířku a přechází několika stupni do pahorkatiny Mühlviertler Hügelland. Pohoří s Velkým Javorem (Großer Arber) je na bavorské straně nazýváno Bayerischer Wald a na české Šumava.
Rakouská Šumava je vysočina s mírnými pahorky, bohatá na lesy. Potoky s průzračnou žele-zitou vodou protékají údolími skalnatými žulovými soutěskami i loukami porostlými květinami. K regionu Böhmerwald/rakouská Šumava patří 15 obcí.
Šumavu si nejlépe vychutnáte na výletě, při jízdě na kole nebo v zimě na sjezdových nebo běžeckých lyžích. Nabídkou pro rodinnou dovolenou je Böhmerwald-Card, se kterou děti v mnoha zařízeních pro volný čas a v muzeích neplatí žádné nebo snížené vstupné. Speciálně pro děti je tu v letních měsících prázdninový klub "Böhmli-Ferienclub". Ten nabízí v červenci a srpnu denně atraktivní program, kreativními činnostmi počínaje a exkurzí v pekárně či vy-cházkou po lese s lesníkem konče.

Golfpark Böhmerwald
Toto snivé zákoutí na severu Horního Rakouska s jeho typickou krajinou mírných táhlých pahorků, uložené mezi Dunajem a krásnou Šumavou, je klenotem pro všechny, kdo dovedou vychutnat krásy přírody a hledají odpočinek stranou velkého ruchu. Fairways obklopené živými ploty a lesem s rybníky a křovinami a dobře modelované greeny obklopené písčitými i travnatými bunkery umožňují na ploše 76 ha úžasný přírodní i sportovní požitek.
Atraktivní budova klubu nabízí restauraci, golfovou kavárnu, slunečnou terasu, proshop, a navíc se chlubí nádhernou vyhlídkou. Vedle 18jamkového hřiště pro pořádání turnajů očekává zájemce o golf 9jamkové hřiště Panorama Course, velkoplošné cvičné hřiště se dvěma putting greeny, pitching a chipping greeny, a také velkoryse vybavená driving range, způsobilá ke hře po obou stranách. Zde si můžete vychutnat golf bez stresu: žádné časové limity na úder a jed-noduchá dosažitelnost pro německé i české hosty bez nutnosti platit mýto.

Moldaublick (Výhled na Vltavu)
www.boehmerwald.at
Vyhlídková věž (24 m; informace v pavilonu výstavy dřeva s možností občerstvení) na hoře Sulzberg (1041 m) nabízí nádherný pohled na Lipenské přehradní jezero a k rodnému městu Adalberta Stiftera Horní Plané. V roce 1967 sem byla přenesena stará vrtná věž z obce Gänserndorf. Před otevřením hranic do České republiky byla oblíbeným výletním cílem vysídlenců z Čech, neboť se odsud mohli podívat na své bývalé vesnice. Dnes je oblast pokryta jedním z největších přehradních jezer v Evropě. Věž je přístupná v letních měsících od 9 do 18 hod.
K tomuto vyhlídkovému bodu lze dojít pěšky. Je ale také možné příjet přímo k věži osobním autem přes Ulrichsberg a Schöneben. Po výstupu na věž zve na svačinu pavilon s ob-čerstvením. Děti potěší dvě velké zvučící židle i zajímavá kořenová jeskyně. V zimě míjí Moldaublick jedna z nejkrásnějších běžeckých tras Rakouska.

Mühlviertel
Mystická oblast Mühlviertel v Horních Rakousích se rozkládá mezi Dunajem na jihu a zelenými výšinami Šumavy na severu. Z podloží vystupují mohutné žulové skály a vytvářejí tajuplné skalní formace se jmény jako Čertův most (Teufelsbrücke), Čertova mísa (Teufelsschüssel) a Čertův kostel (Teufelskirche). Ke spoustě roztroušeně ležících skalních bloků se vztahuje následující pověst: Když už stvoření světa bylo skoro hotovo, letěl přes Mühlviertel anděl s pytlem plným balvanů. Náhle se objevil čert a pytel nařízl, a tak se bal-vany rozsypaly po kraji. Tento nádherný kout země si vás zrovna tak získá svými ne-porušenými mohutnými prastarými lesy.
Zde na severu Horního Rakouska, jehož vrcholky dosahují výšky až 1300 m, najdete také nádherné selské usedlosti, pevné hrady a skvostné zámky, které zvou k napínavým objevným výpravám.


Odkazy
Kontakt
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR
Staroměstské náměstí 6
110 15 Praha 1
tel: +420 234 15 4065
e-mail: risy@mmr.cz