Mapa

Vrcholy, hory

Šumava

Boubín (1 362 m) tvoří spolu s ostře tvarovaným Bobíkem (1 264 m) charakteristickou siluetu. Na vrcholu (bez rozhledu) najdeme chráněný trigonometrický bod I. řádu a malý obelisk s nápisem 'Kardinal Fürst von Schwarzenberg, 3.8.1867' na paměť návštěvy pražského arcibiskupa.
Boubínský prales (920 - 1 110 m) o rozloze 666,41 ha byl vyhlášen národní přírodní rezervací již v roce 1858. Světově známý prales leží na jihovýchodním úpatí hory Boubín. Dnešní jádro Boubínského pralesa, tvořené zejména bukem, smrkem a jedlí, je nejzachovalejším zbytkem původních rozsáhlých šumavských smíšených horských lesů, tzv. pomezního hvozdu. Nejstarší smrky a jedle dosahují stáří 300 - 400 let. Prastaré smrky a jedle vyčnívají vysoko z husté korunové klenby tvořené převážně bukem a udivují nás svými rozměry a zajímavými tvary kmenů. Největší boubínský smrk 'Král smrků', který padl 4.12.1970, měl ve výšce 1,3 m od země obvod 508 cm, výšku 57,2 m a objem téměř 30 m3. Vedle tohoto velikánu nás upoutají i četné další stromy s neobvyklými růstovými deformacemi, jako jsou mohutné nádory, dvojáky, harfovitě zmnožené kmeny, nebo smrky stojící na široce rozkročených chůdových kořenech a další růstové zajímavosti.
Boubínské jezírko (925 m) bylo vybudováno v r. 1836 jako umělá vodní nádrž pro umožnění plavby dřeva z boubínských lesů do sklárny v Lenoře. Rozloha jezírka je 0,37 ha, jeho největší hloubka u výpusti dosahuje 4 m.
Kolem jádra pralesa je vedena okružní naučná stezka "Boubínský prales". Výchozím místem je Boubínské jezírko. Délka trasy je 3,8 km, trasa obsahuje 8 zastávek.
Milešický prales (1 080 - 1 120 m), rezervace 8,30 ha, na svahu hlavního hřebenu Boubínské hornatiny mezi Boubínem a Bobíkem.
Kubova Huť je středisko letní i zimní rekreace a východisko na Boubín. Nachází se zde nejvýše položená železniční stanice v Čechách (995 m). V obci je několik lyžařských vleků, výborné sněhové podmínky - běžecké i sjezdové lyžařské tratě.

Nad Volarskou kotlinou se vypíná zřetelná a snadno zapamatovatelná silueta 1 263 m vysoké hory Bobík (někdy též Velký Bobík), která patří do skupiny Boubínsko-želnavské hornatiny.
Od skalky pod vrcholem hory je pěkný výhled na údolí řeky Blanice, do oblasti Volar a na Boubín.
Vrchol je přístupný po trase červené značky z Volar (8 km) nebo z Boubína od památníčku Křížová smrč (6 km). Přístup je možný i po modré značce s napojením na červenou od Záblatí (asi 12 km) nebo ze železniční zastávky Zátoň (asi 8 km).

Snad jeden z nejkrásnějších šumavských rozhledů se otevírá z vrchu Březník, který ční do výšky 1 006 m nad Hartmanicemi v okrese Klatovy.Velmi dobře je odtud vidět do údolí Otavy a na pohraniční hory, směrem do vnitrozemí se otevírá výhled až k Brdům.
Údolím u Březníka přivedl roku 1041 mnich Vintíř do Čech vojska německého císaře Jindřicha III. za jeho války s knížetem Břetislavem. Na úbočí vrchu v místech, kde prý kdysi stávala jeho poustevna, stojí dnes kaplička.
Přístup k vrcholku umožňuje modrá turistická značka z Hartmanic s připojením na zelenou (asi 4 km).

Zdaleka nápadný dvojhrotý vrchol Ostrého (1 280 m) se vypíná na státní hranici ČR se SRN asi 8 km západně od Hojsovy Stráže a asi 12 km severozápadně od Železné Rudy.
V minulosti hora vystřídala řadu pojmenování. Byla známá jako Ossa, později jako Jezerní hora a z historie se dochovalo i pojmenování Prsa Matky Boží, jež získala zřejmě díky svému dvojhrotému vrcholu. Sedlo mezi oběma vrcholy bývalo zváno Vlčí propast a je s ním spojena historka o zázračném střelci, který žil v 17. století v jejím sousedství. Jeho příběh inspiroval Karla Mariu Webera ke zkomponování opery Čarostřelec.

Hora Pancíř (1 214 m) je jedním ze tří vrcholků známé šumavské hřebenové trasy Prenet, Můstek, Pancíř. Tyčí se nad Železnou Rudou vzdálený asi 6 km severovýchodním směrem od středu města.
Hora tvoří evropský vodní předěl a pramennou oblast tří řek - Úhlavy a Křemelné, které patří k úmoří Severního moře, a Řezné (Regen), jejíž vodu odvádí Dunaj do Černého moře.
Na vrcholku hory je rozhledna, z níž jsou působivé výhledy na Jezerní horu s kary Černého a Čertova jezera, do Klatovské kotliny a jihovýchodně na Boubín s Bobíkem.

Nejvyšší hora české části Šumavy Plechý (1 378 m) leží asi 14 km západně od Horní Plané a asi 8 km jihozápadně od Nové Pece na státní hranici ČR s Rakouskem.
Hora přitahuje návštěvníky řadou zajímavostí. Nejatraktivnější je ledovcové Plešné jezero, které nebylo řadu let přístupné veřejnosti. Na svahu nad jezerem stojí 14,5 m vysoký památník spisovatele a básníka Adalberta Stiftera, který mu zde, v obtížně přístupném srázu nad jezerem, postavili šumavští kameníci na místě, odkud rád vyhlížel do kraje.
Na jižním úbočí Plechého se tyčí do výše 211 metrů skalní stěna karu Plešného jezera. Jedná se o významný geomorfologický útvar, který je jednou z nejcennějších součástí zdejší přírodní rezervace. V blízkosti "hráze" (karového prahu) Plešného jezera se rozprostírá rozsáhlé kamenné moře tvořené mohutnými, mrazovým zvětráváním rozpukanými balvany hrubozrnné plöckensteinské žuly.

Známý vrchol Železnorudska Špičák se vypíná do výšky 1 202 m nad stejnojmennou rekreační obcí asi 4 km severně od Železné Rudy.
Na svazích Špičáku byl vybudován rozlehlý lyžařský areál, který nabízí na celé řadě různorodých sjezdových tratí podmínky jak pro začátečníky, tak pro pokročilé lyžaře. Vedou odtud i udržované trasy běžeckých stop. Oblast vrchu je přitažlivá i pro letní turistiku. Prochází tudy část naučné stezky Železnorudsko, která na trase dlouhé 15 km přibližuje návštěvníkům historii oblasti i život jejích obyvatel a přírodní krásy a zajímavosti. Špičáckým sedlem, které leží mezi Pancířem a Špičákem v 1 000 m nad mořem, prochází hlavní evropské rozvodí mezi Černým a Severním mořem.

Na státní hranici České republiky se Spolkovou republikou Německo leží významný 1 361 m vysoký šumavský vrchol Trojmezná. Jedná se o dvouvrcholovou horu, jejíž vyšší vrchol leží na území ČR a nižší, známý jako Bayerischer Plöckenstein (1 358 m), již na území SRN.
Trojmezná je součástí šumavského pohraničního hřebene. Z jejího vrcholku jsou velmi pěkné výhledy zejména na Alpy. Na jejích svazích jsou četná kamenná moře. Většina území hory je součástí přírodní rezervace Trojmezná hora.
Nedaleko vrcholu leží snad nejznámější místo celého pohraničního hřebene známé jako Trojmezí (Dreieckmark). Místo, kde se setkávají hranice ČR, Rakouska a SRN, leží ve výšce 1 321 m nad mořem a je označeno mezníkem s názvy a státními znaky jednotlivých států.

Vrcholek Třístoličníku (1 311 m) vystupuje z pohraničního hřebene Šumavy západně od Trojmezné asi 10 km západně od Nové Pece. Vede přes něj státní hranice mezi Českou Republikou a Spolkovou Republikou Německo.
Na vrcholku je na zajímavé skalní vyvýšenině vybudováno vyhlídkové místo s velmi pěknými výhledy zejména do Německa. Dobře jsou odtud vidět Alpy. Vrch dostal název podle toho, že kamenné bloky, které jsou seskupeny v trojici u vrcholku, vymodelovalo zvětrávání do podoby skalních věžiček s miskovitými prohlubněmi, jimiž připomínají trůny.

Bavorský les

Arber, 1456 m (Javor)
www.arber.de
Velký Javor je nejvyšším vrcholem a jakýmsi králem česko-bavorských pohraničních hor. První kapli, založenou sklářskou rodinou Hafenbrädlů, zde vysvětil opat z Mettenu v roce 1806.Tento působivý horský masiv poblíž Bavorské Rudy (Bayerisch Eisenstein) po zhruba 250 dní v roce zaručuje sníh. Na jeho nejstrmějším svahu se od roku 1976 pravidelně konají závody světového a evropského poháru ve slalomu a obřím slalomu. Na dalších sjezdovkách se nejraději prohánějí rodiny s dětmi.

Javor nabízí v každé roční době úžasné zážitky turistům i milovníkům zimních sportů. Rychlá, pohodlná kabinová lanovka a v zimě dvě moderní šestimístné sedačkové lanovky a tři lyžařské vleky zabraňují i při velkém náporu lyžařů vzniku dlouhých front. Útulná horská chata (přenocování možné) a další restaurační podniky se starají o pohodu pro gurmány.
V poslední době pro sebe tohoto "Krále lesů" objevily i zamilované páry jako romantické místo pro uzavření sňatku. V útulné kabince lanovky se "vznášejí" k vrcholu a pevně věří tomu, že sňatek na místě, kde se stýká nebe se zemí, jim přinese lásku na celý život.
Mezi Velkým Javorským jezerem a obcí Bodenmais se rozkládá areál pro běžkaře "Bretterschachten" (1140 m; v zimě se platí parkovné), nabízející vždy dostatek sněhu. V létě je východiskem pro mnohé krásné turistické trasy, např. k Arberschachten - bývalým pastvinám na Javoru.
Tradičními akcemi jsou Vyhánění zimy "Schneeverbrennen" na jaře a pouť na Javor v srpnu.

Veřejné dopravní prostředky: RBO - regionální autobus Bayerisch Eisenstein-Furth im Wald; linka na Javor Arberlinie Lambürger od Zwieseler Winkel; dráha Waldbahn Zwiesel-Bayerisch Eisenstein (cenově výhodná jízdenka Bayerwald Ticket).

Dreisessel (Třístoličník)
www.dreisesselberg.de
Pověstmi opředený horský hřeben Třístoličníku při Trojmezí Německo - Česká republika - Rakousko se rozkládá na bavorské straně v délce šesti kilometrů. Tvoří hlavní rozvodí mezi Severním a Černým mořem. Horský hřeben se sestává z Třístoličníku (Dreisesselberg, 1312 m), hory Hochstein (1332 m; kaple biskupa Neumanna), bavorské hory Trojmezná (Bayerischer Plöckenstein, 1332 m) a hory Plechý (Plöckenstein, 1379 m).
Zdejší bizarní skalní formace vznikly zvětráváním. Rozsáhlé kamenité oblasti, t. zv. kamenná moře, působí fascinujícím dojmem. Velké Kamenné moře začíná na hlavním hřebeni Plechého. Jeho největší šířka je 250 m, délka asi 400 m. Drsná krása této krajiny způsobila, že si ji básník Šumavy Adalbert Stifter (1805-1868) zvolil za svůj druhý domov. Na statku Rosenbergerů napsal svá nejznámější díla "Der Hochwald" a "Witiko".
Pověst říká, že Třístoličník dostal svůj název podle králů tří sousedních zemí, kteří se prý kdysi tady nahoře, sedíce na skalních stolcích, radili. Stifter zapsal, že svého času měly tři stolce na vrcholu také opěradla.
Poslední medvěd v této oblasti prý byl zastřelen roku 1856.
Výrazný Třístoličník je z bavorské strany snadno přístupný. Od hlídaného parkoviště (zpoplatněno) je to jenom 700 m k horskému hostinci s trvalou obsluhou. Spolek Bavorského lesa tu dal již v roce 1888 zřídit první horskou boudu. Nezapomenutelná a přitom nepříliš náročná túra vede např. od hostince po Medvědí stezce, hraničním průsekem k Trojmezí (Dreiländereck, Dreieckmark), dále přes Plechý ke známému pomníku Adalberta Stiftera (13 m vysoký kamenný obelisk; vyhlídka přes Lipenskou přehradu). U nohou Stifterova pomníku leží na české straně ve výšce 1090 m Plešné jezero, relikt z doby ledové. V zimě je Třístoličník úžasnou sáňkařskou oblastí. Vlek o délce 1500 m začíná v Haidmühle-Frauenbergu a překonává výškový rozdíl 338 m.

Falkenstein, 1315 m
Mohutný, až k vrcholu zalesněný vrchol v rozšířeném Národním parku Bavorský les je "domácí horou" Lindbergu a Zwieselu. Mnoho krásných turistických stezek vede na jeho široké temeno. Zbytky pralesa v přírodní zóně (Mittelsteighütte/Höllbachgspreng) a tisíciletý tis u cesty k vodopádům Steinbachfälle a Malému Falkensteinu (Kleiner Falkenstein) nadchnou každého milovníka přírody. Výhled od vrcholového kříže na okolí Zwieselu, horské pásmo Předního Bavorského lesa, Velký Javor a horské pásmo Kaitersberg je velkým požitkem.
Horská chata Bavorského lesního spolku je až na několik týdnů pozdního podzimu a zimy v provozu. Kaple nad ní je zasvěcena svatému Františku. Byla postavena roku 1987 Přírodním parkem Bavorský les. Umrlčí prkna vedle kaple připomínají zasloužilé členy Bavorského les-ního spolku.
Obzvlášť půvabné jsou cesty od samoty Zwieslerwaldhaus přes bývalé horské pastviny Ru-ckowitzschachten, od parkoviště Weiße Brücke (Bílý most) a Scheuereck přes Höllbachhütte (bývalé zdymadlo) a hučící vodopády na potoce Höllbach "Höllbachgspreng", stejně jako od Kreuzstraßl v obci Lindberg. V oblasti Höllbachgspreng není povoleno opouštět turistické stezky - jedná se o jádro Národního parku. Fantastickým zážitkem je 3,5 km dlouhá, čápem černým značená okružní cesta s pralesní zážitkovou stezkou "Watzlik-Hain" od parkoviště na okraji samoty Zwieslerwaldhaus.

Veřejné dopravní prostředky: autobusová linka Falkensteinbus; dráha Waldbahn z Zwiese-lu nebo. Bayerisch Eisenstein do Ludwigsthalu; regionální autobus RBO zastávka odbočka Zwieslerwaldhaus.

Geißkopf, 1097 m
Čím je Javor pro oblast "Zwieseler Winkel", tím je vrchol Geiskopf pro Přední Bavorský les. Tato hora v okrese Regen s rozhlednou je oblíbené centrum turistiky a zimních sportů s letní a zimní sáňkařskou drahou. Je také dobře dostupná " na její vrchol vede sedačková lanovka s možností převozu jízdních kol. Na jejím svahu se nachází největší park pro horská kola na světě Mountainbike Erlebnispark. Větším bratrem Geiskopfu je Einödriegel (1121 m).
Každoročně 15. srpna se na hoře Geißkopf slaví pouť. Tradiční horská mše spojená se svě-cením bylin se těší velké oblibě. Na úpatí hory Geißkopf leží město Bischofsmais. (Další in-formace viz heslo Bischofsmais.)

Lusen, 1373 m (Luzný)
Hora se svým charakteristickým skalnatým vrcholem je snadno a rychle dosažitelná od luzenského parkoviště. Doporučujeme, abyste se na parkoviště vydali autobusem Igelbus, provozovaným Národním parkem.
Úžasný kruhový rozhled z vrcholu Luzného a zprovozněná horská bouda se postarají o po-hodu a dobrou náladu. V roce 2005 vyznamenalo bavorské ministerstvo životního prostředí unikátní kamenné moře na Luzném, které vzniklo již v době ledové, značkou kvality "Nejkrásnější biotopy Bavorska". Velkoplošná devastace horského jedlového lesa padá na vrub kůrovce. Naučná stezka "Hochwaldsteig" na letní cestě Sommerweg poskytuje náhled do budoucího vývoje lesa.
Tři okružní turistické stezky, které jsou značené symbolem rysa, jestřába a střízlíčka a vedou po cestách Sommerweg, Himmelsleiter a Winterweg, zpřístupňují oblast vrcholu a úbočí hory. Trasa se značkou národního parku od odpočivadla u mostu Fredenbrücke k soutěsce Martinsklause a přes Teufelsloch k vrcholu Luzného připraví svými 530 m výškového rozdílu turisty o pořádnou porci kalorií. Starý hraniční přechod "Blaue Säule" bude v létě 2006 na zkoušku otevřen pro pěší (ne pro cyklisty). Jestli bude možné přechod otevřít trvale (1.7. až 15.11.), závisí na tom, jak bude zvýšený provoz snášet příroda na české straně (oblast výskytu tetřeva).

Veřejné dopravní prostředky: od 15.5. do 31.10. je silnice na Luzný od 9 do 16 hod. (od r. 2006 výhledově do 18 hod.) přístupná jen autobusy Igelbus (ÖPNV) v hodinovém taktu.

Osser, 1293 m (Ostrý)
Nejvýraznější horou bavorsko-českého lesnatého pohoří je Ostrý (Osser) se svými vrcholky Malý a Velký Ostrý (Kleiner Osser, 1263 m, a Großer Osser, 1293 m). Bavorsko-česká hranice vede přes jeho temeno. "Kam se koule valí a voda teče", tak bylo kdysi rozhodnuto o hranici. Ostrý je evropským rozvodím. Úhlava, Vltava a Labe plynou do Severního moře, Řezná a Dunaj do Černého. Vyhlídka z Ostrého je jedinečná a přívětivá horská chata zve k občerstvení.
Od parkoviště pro turisty v sedle Ostrého vede Královácká hraniční stezka kolem zvláštních kamenů, zvaných "Teufelstritt", Čertův skok. Toto pojmenování má svůj původ v období 1838 - 83, kdy se páslo v lese a pastevci si krátili dlouhou chvíli tím, že do kamenů vyrývali značky jako např. kozí kopýtka nebo jiná mystická znamení. Podle pověsti tu prý zanechal tento otisk ďábel, když rozzuřený kvůli ztracené dušičce skočil z vrcholu Ostrého a zanechal na kamenech svou stopu.
Na Ostrém se nachází pozoruhodná Královácká hraniční kaple, ktera byla postavena roku 1985 Lamskou sekcí Lesního spolku jako vzpomínka na dobu králováckých svobodných sedláků v bavorsko-českých hraničních horách. Na dohled od ní stojí hraniční kámen z roku 1756 s erbem Bavorska a Čech. Každoročně v srpnu se tu koná pouť na oslavu výročního dne vysvěcení kaple. Louka na Ostrém je svědkem časů, kdy se tu pásl mladý dobytek; asi do roku 1950.

Rachel, 1453 m (Roklan)
Se svojí výškou je Roklan nejvyšším vrcholem Národního parku a druhou nejvyšší horou v Bavorském lese. Jen tři metry mu chybí do výšky "krále Bavorského lesa" Javoru. Jako u většiny hor v Bavorském lese je vrcholek dosažitelný jen pěšky. Ve výšce 1071 m spočívá na jeho úbočí romanticky jako tmavé oko pověstmi opředené Roklanské jezero. Pramen Malé Řezné (Kleiner Regen) se nachází severně od vrcholu Roklanu. Mění se v řeku a ve Zwieslu se stéká s Velkou Řeznou (Großer Regen), která teče z české hory Pancíř. Od soutoku se nazývá Černá Řezná (Schwarzer Regen).
Již před asi 100 lety objevili Roklan jako cíl svých výletů první návštěvníci. Nádherné popisy krajiny nám zanechal básník Šumavy Karel Klostermann.
Nejsnáze dosáhnete Roklanu autobusen Národního parku Igelbus od parkoviště Park & Ride Parkplatz Spiegelau. Odtamtud vede k Roklanskému jezeru pestrobarevným smíšeným lesem nádherná turistická stezka značená zeleným trojúhelníkem a tetřevem. Strmá cesta přes Roklanskou kapli k provozované horské boudě je skalnatá a náročná. Kdo rád zvládá i nároč-nější trasy, může na horu vystoupat po stezkách od Frauenau, Klingenbrunnu, Buchenau nebo Spiegelau. Úžasná vyhlídka ho odmění za všechnu námahu.
Další pěkná turistická stezka od chaty na Roklanu a kolem jezera ke skalní kazatelně Felsen-kanzel je značena symbolem datla. Informační panely vyprávějí historii této kdysi hustě za-lesněné hory, kterou v nedávné době poškodila kůrovcová kalamita. Prostřednictvím pokusu "Nechat přírodu být přírodou" se má stejně jako v oblasti Luzného zjistit, jak si les dovede pomoci sám.
Služební chata na Roklanu vznikla jako základna pro lesní dělníky a byla dopravním uzlem pro transport dřeva z hustých roklanských lesů. Svědkem z časů plavení dřeva je Schachten-bachklause s malou vodní nádrží u této chaty.


Odkazy
Kontakt
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR
Staroměstské náměstí 6
110 15 Praha 1
tel: +420 234 15 4065
e-mail: risy@mmr.cz