• O regionu
• Historie Šumavy
• Pamětihodnosti
• Šumava bez hranic
• Města a obce
• Fotogalerie
• Ochrana přírody
• Přírodní zajímavosti
  • Hory
  • Skalní útvary
  • Údolí
  • Přírodní rezervace
  • Jeskyně
  • Vodopády
  • Jezera
  • Prameny
  • Řeky
  • Rašeliniště
  • Prales
• Turistické trasy
• Zimní trasy
• Ubytování

Prales

Šumava

Boubínský prales - národní přírodní rezervace
www.npsumava.cz
www.nature.cz
je nejstarší šumavskou rezervací pralesního rázu, založenou v roce 1858. Leží v nadmořské výšce 920 - 1 110 m a má rozlohu 666,41 ha. Z toho na 47 ha se rozkládá její jádro, vlastní prales. V roce 1858 byl vyhlášen národní přírodní rezervací. Boubínský prales vznikl z rozhodnutí majitele vimperského panství Jana Adolfa Schwarzenberka. Největší zásluhu na zřízení boubínské rezervace měl knížecí lesmistr Josef John. Podle něho dostal jméno Johnův kámen, který stojí na rozhraní tří polesí, Zátoň, Kubova Huť a Včelná.

Prales leží na jihovýchodním úpatí hory Boubín, nejznámější hory české části Šumavy, a nejvyššího vrcholu jejího vnitřního pásma (1 362 m). Porost Boubínského pralesa je tvořen zejména bukem, smrkem a jedlí a je nejzachovalejším zbytkem původních rozsáhlých šumavských smíšených horských lesů, tzv. pomezního hvozdu. Nejstarší smrky a jedle dosahují stáří 300-400 let. Prastaré smrky a jedle vyčnívají vysoko z husté korunové klenby tvořené převážně bukem a udivují nás svými rozměry a zajímavými tvary kmenů. Největší boubínský smrk Král smrků, byl 450 let starý, vysoký 57,6 m, v obvodu měřil 508 centimetrů, v koruně měl vychýlení 11 metrů a padl při silném větru 4.12.1970. Vedle tohoto velikánu nás upoutají i četné další stromy s neobvyklými růstovými deformacemi, jako jsou mohutné nádory, dvojáky, harfovitě zmnožené kmeny, nebo smrky stojící na široce rozkročených chůdových kořenech a další růstové zajímavosti. V podrostu se vyskytují druhy provázející bučiny: mařinka vonná, hluchavka žlutá, věsenka nachová, bažanka vytrvalá, kyčelnice devítilistá a cibulkonosná, bukovinec kapraďovitý, ale také rostliny vyšších poloh: mléčivec alpský, bika lesní, podbělice alpská nebo rostliny podmáčených půd, z nichž je nejnápadnější devětsil bílý. Ve smrčinách vyšších poloh převládá v podrostu třtina chloupkatá, vyskytuje se i sedmikvítek evropský.

Vzhledem k tomu, že se z rezervace neodstraňuje ani padlé dřevo, je zde přítomno velmi mnoho druhů dřevokazných hub a neobyčejně mnoho zajímavých zvířat. Nejnápadnější z nich jsou ptáci, kterých je v rezervaci přes 50 druhů. Různé druhy sýkor (zvláště uhelníček je hojný), šoupálek dlouhoprstý, králíček obecný, datel černý a horský druh datlík tříprstý. Vyskytuje se tu i velmi vzácný lejsek malý.

V roce 1836 bylo vybudováno Boubínské jezírko, jako umělá vodní nádrž pro umožnění plavby dřeva z boubínských lesů do sklárny v Lenoře. Jezírko leží v nadmořské výšce 925 m, jeho rozloha je 0,37 ha, a největší hloubka dosahuje u výpusti 4 m.

Kolem jádra pralesa je vedena okružní naučná stezka Boubínský prales. Výchozím místem je Boubínské jezírko. Délka trasy je 3,8 km, trasa obsahuje 8 zastávek.

Žofínský prales - národní přírodní rezervace
www.nature.cz
První přírodní rezervace v Čechách a možná i v Evropě, vyhlášená již roku 1838. Zásluhou tehdejších majitelů zůstal na její ploše zachován jedlobukový porost, pokrývající v minulosti celé Novohradské hory.Národní přírodní rezervace má dnes rozlohu 99,8 ha (při vyhlášení měla 98 ha), z toho 44 ha tvoří původní prales. Dominantní dřevinou v pralese je buk s vtroušeným smrkem a jedlí. Jedle zde byla v minulosti hojnější a patřila k největším a nejstarším stromům pralesa. Žofínská "královna jedlí", která se nacházela v jižní, nejvýše položené části, byla zlomena při prudkém poryvu větru v roce 1975. 425 let starý strom byl 51 m vysoký a obsahoval 44 m krychlových dřeva. Prales byl zejména v poválečných dobách značně poškozován přemnoženými stavy jelení zvěře. Dnes je oplocen a pronikání zvěře je tak zabráněno. Veřejnosti je vstup povolen pouze s doprovodem.