Mapa

Přírodní rezervace

Šumava

Královská hvozd na Šumavě
Královský hvozd je hraniční svorový hřeben v západní části Šumavy. Leží přibližně mezi Ostrým (1293m) a Jezerní horou (1343 m). Je jednou z ekologických perel CHKO a Biosférické rezervace Šumava. V historickém smyslu představoval Královský hvozd daleko širší správní celek a svébytné pohraniční území, sahající od Svaté Kateřiny až po Stodůlecko a Stašsko. Od časů vlády Přemysla Otakara II. byl součástí Českého království a významnější kolonizační vlnou prošel v 16. století. Celou oblast obývali tzv. Králováci, strážci hranic vybavení zvláštními pravomocemi.

Povydří na Šumavě
Povydří je turisticky navštěvované místo a patří zároveň k nejcennějším přírodním zákoutím Šumavy. Sevřeným zářezem kaňonovitého údolí prochází mezi Antýglem a Čeňkovou Pilou cesta, vystavěná během lesní kalamity v 70. letech 19. století (dnes naučná stezka). Nad peřejnatým tokem z ní lze pozorovat skalní útvary - viklany a skalní věže. Jsou dílem postupného rozvětrávání údolních hran a svahů. Blízko Turnerovy chaty můžeme v korytě vidět krásnou ukázku obřích hrnců.

Přírodní rezervace Slať u Horské Kvildy
Přírodní rezervace působivého vrchovinného rašeliniště byla vyhlášena již v roce 1933 na ploše 34ha, dnešní výměra je 120ha. Je přístupná po haťovém chodníčku. Na slať se můžete podívat z vyhlídkové věže, která stojí na jejím okraji. Z věže je krásný výhled na Sokol - Horní Antígl 1253 m. Bezbariérový přístup, kromě věže. Vede tudy i značená Naučná stezka. Jezerní slať je nejchladnějším místem jižních Čech.
Přístupnost : Jezerní slať je v zimním období uzavřená z důvodu klidu tetřevů.
Poloha : Nachází se u cesty mezi Kvildou a Horskou Kvildou. U cesty je i záchytné parkoviště, odkud se pokračuje pěšky. K slati vede i cyklostezka.

Přírodní rezervace Bílá strž

Národní přírodní rezervace (od roku 1972) o rozloze 79 hektarů, tři kilometry jižně od Hamrů v hlubokém údolí Bílého potoka (Klammerbach), levostranného přítoku Úhlavy. Potok zde tvoří nádherný, sedm metrů vysoký vodopád (nejvýše položený na Šumavě) a peřeje. Jak ale uvádí průvodce z roku 1921: "Vodopád tento je po větších deštích překrásný, leč při déletrvajícím suchu nepatrný a za cestu nestojí!"

Boubínský prales
Světově známý prales leží na jihovýchodním úpatí hory Boubín. Má rozlohu 666,41 hektaru a díky schwarzenberskému lesmistrovi Josefu Johnovi se stal přírodní rezervací již v roce 1858. Po zestátnění šumavských lesů v roce 1933 bylo toto území vyhlášeno státní přírodní rezervací (od roku 1992 Národní přírodní rezervace). Jádro pralesa, tvořené zejména bukem, smrkem a jedlí, je nejzachovalejším zbytkem původních šumavských smíšených horských lesů, tzv. pomezního hvozdu. Nejstarší smrky a jedle dosahují stáří 300 - 400 let. Největší boubínský smrk "Král smrků", padl 4. prosince 1970 a měl ve výšce 1,3 metru od země obvod 508 cm, celkovou výšku 57,2 m a objem téměř 30 m3. Byl starý asi 440 let. Pralesem protéká Kaplický potok, který na kraji vtéká do malého jezírka - nádrže - uměle vytvořené roku 1836 k plavení dřeva do sklárny v Lenoře. Kolem nejcennějšího jádra rezervace (má rozlohu 47 hektarů a je veřejnosti nepřístupné) je vedena okružní naučná stezka "Boubínský prales". Výchozím i konečným místem je Boubínské jezírko. Délka trasy je 3,6 kilometru a obsahuje osm zastávek. V roce 1902 nechal kníže Adolf vybudovat na Boubíně lovecký zámeček a další přilehlé hospodářské objekty. V roce 1905 byla postavena kaple, zasvěcená svatému Hubertovi. Po zestátnění Boubína přenesli Schwarzenberkové lovecký zámeček a kapli na své statky do jižních Čech a na Boubíně zbyla jen podezdívka a chata pro služebnictvo. V letech 2000 - 2001 byla chata rekonstruována a podle původní dokumentace byla postavena i kaple svatého Huberta. Podezdívka bývalého zámku slouží jako terasa s krásnou vyhlídkou.

Hamižná
Vrch (853 m) a přírodní rezervace kilometr jihozápadně od Hartmanic (14,9 ha). Bývalá pastvina s významnou květenou (hořce a orchidejovité rostliny), zachovány jsou památky na těžbu zlata - zbytky jam a mlecí kameny, které nepocházejí z tohoto místa, ale byly sem dovezeny z okolí Rejštejna. Na vrchu stojí památník Julia Komárka. Na konci sedmdesátých let minulého století zde zkoušeli nadšenci poprvé na Šumavě létat na rogalu. V roce 1970 tady vznikl Šumavský ochranářský koutek. U dřevěného srubu je vystavena kopie šumavského umrlčího prkna.

Chřepice
Přírodní rezervace (16,89 ha), která byla vyhlášena v roce 1994 nedaleko Čachrova. Odvodněné rašeliniště ve stádiu samovolné revitalizace.

Kepelské mokřady
Přírodní rezervace o rozloze 10,59 pět kilometrů jihovýchodně od Javorné s výskytem kriticky ohrožených druhů rostlin.

Bavorský les

Schachten
Pojmem "schachten" se označují lesní pastviny pro mladá zvířata v nadmořské výšce nad 1000 m, např. na vrcholcích Bavorského lesa - Arber a Falkenstein. Z iniciativy jednoho sedláka z Zwieselu-Klautzenbachu byly v roce 1613 poprvé vyhnáni mladí býčci a jalovice na pastvu na jedinou tehdy existující lesní pastevní plochu na Ruckowitzschachten na hoře Falkenstein. Protože se pastva v lese vysoko v horách osvědčila a počet sedláků, kteří tam v létě vyháněli svá zvířata, stoupal, bylo nutné zakládat nové pastviny. Hledaly se vhodné plochy a na nich se stromy nařízly tak, že došlo k jejich zlomení. Teprve po jednom nebo dvou letech se pokácené dřevo spálilo a popel byl rovnoměrně rozdělen na vymýcené ploše. Na té brzy vyrostla hustá tráva. Předností tohoto pastevního hospodářství bylo, že zvířata v létě nespotřebovávala krmivo, tráva v údolí se mohla nasušit a seno použít na krmení v zimě.
Tak bylo možné držet vysoké stavy dobytka. Protože zvířata, která strávila celé léto pod širým nebem, byla obzvlášť robustní, mohla být se ziskem prodávána i do ciziny. Roku 1831 napo-čítal lesní úřad Zwiesel 40 a lesní úřad Bodenmais 22 pastvin - schachten. Dnes ještě čtyři sedláci z Bodenmaisu využívají v malém rozsahu svého práva na lesní pastvu na Javoru. Tyto bývalé pastviny se svými osamělými staletými stromy, které poskytovaly zvířatům úkryt, leží jako perly v lesním moři. Náruživí turisté by si tento zážitek neměli nechat ujít.


Odkazy
Kontakt
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR
Staroměstské náměstí 6
110 15 Praha 1
tel: +420 234 15 4065
e-mail: risy@mmr.cz