Mapa

Slatě, Rašeliniště

Šumava

Hornokvildské slatě jsou rozsáhlým klidovým územím při severozápadním okraji jihočeské části NP Šumava. Rozkládají se v prostoru mezi Kvildou, Horskou Kvildou a Zhůřím.
V těsném sousedství obce Zhůří se rozkládá Zhůřská slať, u Horské Kvildy se nachází Horskokvildská slať a pod západním svahem Přilby (1 219 m) je těžko přístupná slať Mezilesní.
Územím prochází trasa zelené značky z Horské Kvildy do Kašperských Hor, modrá značka z Churáňova na Horskou Kvildu a žlutá, spojovací, ze Zlaté Studny na Zhůří.

Rašeliniště Chalupská slať se rozprostírá mezi obcemi Borová Lada a Nový Svět asi 13 km jihozápadně od Vimperka. Rozsáhlé rašeliniště, v němž byla vybudována krátká naučná stezka, bylo v dřívějších dobách značně narušeno místní těžbou rašeliny.
Ochrana je zde zaměřena zejména na řadu původních rostlinných druhů rašeliništních rostlin, mezi nimiž zaujímá významné postavení bříza pýřitá, borovice blatka a suchopýr pochvatý. Povalový chodník přivede návštěvníky až k jezírku (1,3 ha), které je považováno za jedno z největších na rašeliništích vrchovištního typu.
Naučná stezka, která je asi 250 m dlouhá, zpřístupňuje od roku 1974 část rašeliniště s rašelinným jezírkem. Mimo chodník není vstup do chráněného území povolen.
Přístup do rašeliniště a na naučnou stezku je možný od parkoviště za Borovými Lady (směr Kvilda) po polní cestě, z níž odbočuje po 200 m povalový chodník.

Rozsáhlé (103 ha) rašeliniště Jezerní slať se rozkládá v prostoru mezi obcemi Kvilda a Horská Kvilda na rozvodí mezi Otavou a Vltavou a současně na rozhraní jižních a západních Čech.
Průměrná mocnost rašelinných vrstev se zde pohybuje mezi 2 - 3 m, maximálně dosahuje až 7,5 metru.
Rostlinný kryt dnešní přírodní památky tvoří především klečová forma borovice blatky, z nižších rostlin pak suchopýr pochvatý, ostřice mokřadní, klikva žoravina a řada dalších. Na rašeliništi žijí i některé vzácné druhy živočichů, jako například myšivka horská a rejsek horský.
Vstup do rezervace umožňuje krátká naučná stezka vedoucí z malého parkoviště vlevo od silnice Kvilda - Horská Kvilda s pokračováním po povalovém chodníku. U vstupu do rezervace je postavena vyhlídková věž, která umožňuje pěkné výhledy na téměř celé rašeliniště.

Velmi cenná rezervace Mrtvý Luh chránící rozsáhlé údolní rašeliniště na soutoku Teplé a Studené Vltavy leží v katastrálním území České Žleby jižně od Volar.
Území je chráněno od roku 1948 a má rozlohu 394 ha. Většina plochy údolního rašeliniště je porostlá klečovou formou borovice blatky. Na okrajích se nachází porosty břízy pýřité a břízy karpatské. Vyskytuje se zde i vzácná masožravá rosnatka okrouhlolistá. Z dalších vzácnějších rostlin tu roste i blatnice bahenní, kosatec sibiřský, vachta trojlistá a další. Ze vzácných a chráněných živočichů se zde vyskytují některé druhy nižších živočichů, které jsou typickými obyvateli severské tundry, např. perleťovec severní a perleťovec mokřadní. Hojné jsou zde i zmije.
V rašeliništi je rozsáhlý porost tzv. "kostlivčích" stromů. Jsou to uschlé, osaměle rostoucí stromy, které byly poškozeny podzemním požárem rašeliny a odumřely jim kořeny. Nad krajinou tak ční vybělené pahýly připomínající kostlivce. Tvoří svéráznou a zajímavou dominantu celé rezervace. Mrtvý luh není veřejnosti přístupný.

Asi 3 km severozápadně od Modravy se na ploše 5 ha rozkládá vrchovištní rašeliniště Tříjezerní slať, pojmenované podle tří rašelinných jezírek, z nichž největší má rozlohu 7 arů.

Rašeliništěm prochází po povalovém chodníku trasa krátké okružní naučné stezky s jedenácti zastaveními. Asi dvousetmetrová stezka vede po dřevěném chodníku vnitřkem Tříjezerní slatě.
Na zajímavá místa upozorňují informační tabule, jejichž texty přibližují návštěvníkům vegetaci šumavských smrčin, seznamují je s povrchovými útvary rašelinišť, vznikem rašeliny a jejím složením. Stezka byla zřízena v roce 1978.

Rozsáhlé údolní rašeliniště Velká Niva se rozprostírá v prostoru mezi Volary a Lenorou na hranici Národního parku Šumava.
Jedná se o národní přírodní rezervaci, ve které je chráněn původní rostlinný kryt, v němž patří mezi nejčetnější zástupce borovice blatka a bříza pýřitá.

Blatenská slať, 1 240 m
Vrchovištní rašeliniště na prameništi Březnického potoka pod Blatným vrchem. Rašeliniště se rozkládá na ploše 71 hektaru.

Buková slať
Rozsáhlé vrchovištní rašeliniště nedaleko Knížecích Plání. Na místech částečně porušených dřívější těžbou roste vzácná bříza trpasličí. Slať vyhlásil v roce 1923 kníže Josef Schwarzenberk za jednu z prvních rezervací na našem území.

Cikánská slať
Vrchovištní rašeliniště protáhlého tvaru ve směru východ-západ, v polovině zúžené, leží na prameništi Modravského potoka na jižním úpatí Modravské Hory. Rašeliniště má plochu 102,1 ha, hloubka dosahuje až šesti metrů. Uprostřed rašeliniště je několik malých jezírek.

Černohorský močál, 1 180 m
Vrchovištní rašeliniště, někdy zvané Černohorská slať, na rozvodí Vltavy a Otavy na prameništi Černého potoka na úpatí Černé Hory. Má plochu 18 ha a maximální hloubku 120 cm.

Filipohuťské slatě, 1 100 m
Čtyři samostatná rašeliniště u Filipovy Huti. Jejich celková plocha je 52 ha. Maximální hloubky rašelinišť se pohybují od 75 do 600 cm.

Gerlova huť, 980 m
Vrchovištní rašeliniště, ležící sedm kilometrů severovýchodně od Železné Rudy na rozloze 41 hektarů.


Odkazy
Kontakt
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR
Staroměstské náměstí 6
110 15 Praha 1
tel: +420 234 15 4065
e-mail: risy@mmr.cz