Mapa

Řeky

Šumava

Řeka Blanice je pravostranným přítokem Otavy, do které se vlévá nedaleko obce Putim asi 5 km jižně od Písku. Pramení na severním svahu Knížecího Stolce (1 226 m) ve výšce 960 m nad mořem asi 15 km jihozápadně od Volar.
Na horním toku protéká kopcovitou krajinou s četnými hluboko zaříznutými kaňonovitými údolími. Jedno z nejpěknějších se zachovalo pod zříceninou hradu Hus. V úseku mezi Arnoštovem a Blanickým mlýnem zde byla k ochraně řeky i jejího okolí vyhlášena národní přírodní rezervace Horní Blanice.
Nedaleko Záblatí se do Blanice vlévá Cikánský potok. U Husince byl tok řeky přehrazen hrází Husinecké přehrady, za níž vzniklo jezero sloužící jako zásobárna pitné vody pro Prachatice.
Na středním toku se údolí Blanice rozevírá a stává se mělčím. Řeka zde protéká Strunkovicemi nad Blanicí a Bavorovem. Dolní tok plyne již zcela otevřenou krajinou až k soutoku s Otavou. Významnými místy na jejím dolním toku jsou města Vodňany a Protivín.

Řeka Otava je po Vltavě, jejímž je levostranným přítokem, a Lužnici třetí největší jihočeskou řekou. Vlévá se do Vltavy pod hradem Zvíkovem v oblasti Orlické přehrady.
Otava vzniká soutokem řek Křemelné a Vydry u Čeňkovy Pily na Šumavě. Za hlavní pramennou větev je považována Vydra, která pramení jako Modravský potok ve výšce okolo 1 200 m n.m. Od soutoku Křemelné s Vydrou protéká Otava úzkým údolím. Říční koryto je balvanité, s četnými peřejemi. Nedaleko od místa vzniku přijímá zleva u Rejštejna svůj první větší přítok, říčku Losenici. Před městem Sušicí zmírňuje rychlost a rozlévá se do širokého údolí. Dlouhým obloukem obtéká rozlehlou zříceninu hradu Rabí, pokračuje směrem k městu Horažďovicům a odtud již směřuje ke Strakonicím. Tam se do Otavy vlévá zprava její další větší přítok - Volyňka. Od Strakonic směřuje tok Otavy k městu Písku. Ještě před ním se do ní vlévá zprava řeka Blanice. V Písku překlenuje vodní tok Otavy kamenný most ze 13. století, jeden z nejstarších dochovaných kamenných mostů ve střední Evropě. Od Písku protéká Otava hlubokým a úzkým údolím až k horní části Orlické přehradní nádrže. Posledním větším přítokem Otavy před jejím ústím do Vltavy je Lomnice, jež se do ní vlévá z levé strany před hradem Zvíkovem.

Vltava je nejdelší a nejvodnatější česká řeka. Jméno nese tok až od soutoku Teplé a Studené Vltavy v přírodní rezervaci Mrtvý luh nedaleko Nové Pece na Šumavě.
Teplá Vltava, která je považována za hlavní pramennou větev, pramení na východním svahu Černé hory (1 315 m) na Šumavě ve výšce 1 172 m nad mořem jako Černý potok. Jeho pramen je znám jako chráněné území Prameny Vltavy. Název Teplá Vltava nese říčka od Borových Lad, kde se stéká s tzv. Malou Vltavou známou i pod názvem Vltavský potok. Ten pramení v Pláňském polesí ve výšce 1.158 m nad mořem. U Lenory přibírá Teplá Vltava zprava ještě vody Travnaté Vltavy (zvané též Řasnice). Druhý pramenný tok Vltavy, Studená Vltava, pramení v Bavorsku (SRN) nedaleko obce Haidmühle pod německým názvem Altwasser.

Řeka Volyňka je pravostranným přítokem Otavy, do níž se vlévá ve Strakonicích. Pramení na východním svahu Světlé hory (1 123 m) asi 10 km jižně od Vimperka. Její tok směřuje od pramene v okrese Prachatice až k soutoku s Otavou v okrese Strakonice stále severním směrem. Postupně protéká Vimperkem, Čkyní, Volyní a svou pouť končí ve Strakonicích. Z jejích významnějších přítoků připomeňme Spůlku (před Čkyní) a potok Peklov, který se do ní vlévá mezi Volyní a Strakonicemi. Pro vodáky je nejpřitažlivější úsek jejího toku mezi Vimperkem a Sudslavicemi, jinak je pro sportovní lodě splavná až k soutoku s Otavou.
Od pramene k soutoku měří Volyňka 46 km. Odvádí vodu z území, které má rozlohu 413 km čtverečních. Výškový rozdíl mezi pramenem (1 115 m) a ústím (388 m) činí 727 m.

Řeka Vydra je považována za hlavní pramenný tok Otavy. Divoká horská říčka s četnými peřejemi protéká malebnou krajinou přírodní rezervace Povydří.
Jméno Vydra nese řeka od soutoku Modravského, Roklanského a Filipohuťského potoka, které se spojují na Modravě, až ke vzniku Otavy na soutoku s Křemelnou u Čeňkovy Pily.
Za hlavní pramennou větev Vydry je považován Modravský potok (někdy zvaný též Luzný), který pramení v šumavských pláních na severozápadním svahu Luzného (Lusen, 1 373 m) v nadmořské výšce 1 210 m.
Od pramene Modravského potoka k soutoku s Křemelnou je Vydra dlouhá 23 km a odvodňuje území o rozloze asi 147 km čtverečních.

 

Odkazy
Kontakt
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR
Staroměstské náměstí 6
110 15 Praha 1
tel: +420 234 15 4065
e-mail: risy@mmr.cz