Hartmanice

Souhrnné informace
Status:Město
Typ sídla:Ostatní obce
ZUJ (kód obce):556181
NUTS5:CZ0322556181
LAU 1 (NUTS 4):CZ0322 - Klatovy
NUTS3:CZ032 - Plzeňský kraj
NUTS2:CZ03 - Jihozápad
Obec s pověřeným obecním úřadem:Sušice
Obec s rozšířenou působností:Sušice
Katastrální plocha (ha):6 221
Počet bydlících obyvatel k 1.1.2016:1 039
Nadmořská výška (m n.m.):712
Zeměpisné souřadnice (WGS-84):13° 27' 16'' E , 49° 10' 10'' N
První písemná zpráva (rok): 1 315
PSČ:34201

Základní sídelní jednotky1.7.2015

BezděkovChlumDobrá VodaDolejší TěšovHartmaniceHartmanice IIHořejší KrušecHořejší TěšovJavoříKeplyKochánovKochánov IIIKříženecKundraticeKundratice IILoučováMochovPalvinovPaštěProstřední KrušecSvětláŠtěpaniceVatěticeVlastějovZálužiceZalužice II

Samospráva

Městský úřad Hartmanice
Č.p.: 75
34201 Hartmanice

Pošta:Sušice 1
IČ:00255467
Úřední hodiny:Po,St:8-17.00
Telefon:376 593 218
Fax:376 593 218
E-mail:podatelna@muhartmanice.cz
Web:http://www.muhartmanice.cz/
Starosta:Pavel Valdman
Telefon:376593218
E-mail:podatelna@muhartmanice.cz
 
Místostarosta:Josef Hlavsa

Veřejná správarok 2015

Úřad Adresa Kontakty - telefon / e-mail / web
Stavební úřad Městský úřad Sušice - Stavební úřad
nám. Svobody 138
34201 Sušice
376540111
podatelna@mususice.cz 
http://www.susicenet.cz/mususice
Finanční úřad Územní pracoviště v Sušici
Klostermannova 629
34201
376533311
podatelna2315@fs.mfcr.cz
http://www.financnisprava.cz/cs/financni-sprava/organy-financni-spravy/financni-urady/app/urad-kontakt/2315
Matriční úřad Městský úřad Hartmanice - Matrika
Hartmanice 75
34201
376593218
podatelna@muhartmanice.cz
http://www.muhartmanice.cz
Úřad práce Úřad práce - Kontaktní pracoviště Horažďovice
Mírové náměstí  19
34101
950128260
podatelna@kt.mpsv.cz
http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/plk/kop/horazdovice/kontakty
Úřad práce Úřad práce - Kontaktní pracoviště Klatovy
Krameriova 180
33901
950128111
podatelna@kt.mpsv.cz
http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/plk/kop/klatovy/kontakty
Úřad práce Úřad práce - Kontaktní pracoviště Sušice
Nádražní 1226
34201
950128201
podatelna@kt.mpsv.cz
http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/plk/kop/susice/kontakty
Katastrální úřad Katastrální pracoviště Klatovy
Kollárova 528
33901
376350211
kp.klatovy@cuzk.cz
http://www.cuzk.cz/kp/klatovy
OSSZ OSSZ Klatovy
Kollárova 528
33901
376330511
posta.kt@cssz.cz
http://www.cssz.cz/cz/kontakty/krajska-a-okresni-pracoviste/plzensky-kraj/
Živnostenský úřad MÚ Sušice - Obecní živnostenský úřad
nám. Svobody 138
34201
376540150
lsirek@mususice.cz
http://www.susicenet.cz/mususice
Soud a státní zastupitelství Okresní soud v Klatovech
Dukelská  138
33901
377869800
podatelna@osoud.kla.justice.cz
http://portal.justice.cz/soud/soud.aspx?o=142&j=152&k=1475
Soud a státní zastupitelství Okresní státní zastupitelství Klatovy
Dukelská ulice 138
33901
376361720
podatelna@osz.kla.justice.cz
http://portal.justice.cz/soud/soud.aspx?o=56&j=66&k=701
Hygienická stanice Územní pracoviště Klatovy
Plzeňská 165/II
33901
376370611

http://www.khsplzen.cz

Historie

Hornická osada, ležící pod horou Hamižná, je v historických pramenech zmiňována už v roce 1315. Hartmanice tehdy byly celním místem pro břevnovský klášter na stezce z Bavorska do Čech. Stezka pro soumary byla založena v roce 1029 a sloužila hlavně pro dopravu soli. Po roce 1340 se v okolí (vrch Hamižná) začalo těžit zlato. Zlaté doly v Hartmanicích byly před rokem 1340 zastaveny Petru z Rožmberka, který je pak na tři roky pronajal pražským měšťanům. Výrazné zbytky po dolovací činnosti se dají ještě dnes najít na svahu Hamižné, západně od silnice z Hartmanic do Dobré Vody. Roku 1607 propůjčil Rudolf II. městečku vlastní městský znak a právo pečetit zeleným voskem. V 15. a 16. století patřily Hartmanice k panství Velhartice, později (v letech 1603-1848) přešly do majetku Sušice. Během třicetileté války byly několikrát vypleněny a obec zpustla. Až v mírových časech počet obyvatel díky osídlování ze Švábska opět stoupal. Z památek je třeba zmínit kostel svaté Kateřiny z přelomu 14. a 15. století, který byl barokně přestavěn. Nedaleko stávala socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1731, na začátku šedesátých let minulého století ale byla zničena vojáky. Cenný je kamenný dům č.p. 37 na náměstí s pavláčkou ve štítu a starou pecí v černé kuchyni. Necelá stovka zdejších domů poskytovala v roce 1910 přístřeší 784 lidem, většinou německého jazyka. V Hartmanicích žila silná židovská komunita. Kolem roku 1890 čítala více jak 100 lidí, tedy zhruba 13 % zdejšího obyvatelstva. Ještě před stavbou synagogy zde pravděpodobně fungovala židovská modlitebna. Z devadesátých let 19. století je doložena jednotřídní židovská škola (snad v domě v jihovýchodním sousedství synagogy). Zdejší synagoga z doby okolo roku 1883 se zachovala jako jedna z mála v oblasti Šumavy a Českého lesa, kde jich dříve stálo několik desítek. Po připojení k Německu na podzim 1938 byla změněna na truhlářskou dílnu a v tomto stavu zůstala i po roce 1945. Po vzniku nedalekého vojenského prostoru sloužila vojenskému velitelství jako sklad pneumatik. Stavba byla poškozena množstvím necitlivých stavebních zásahů. Z plánované demolice na konci osmdesátých let naštěstí sešlo. Chátrání ale pokračovalo i po roce 1989. Synagoga sice byla vrácena židovské obci, ta však na údržbu neměla prostředky a nabídla ji k prodeji. Majitel se změnil několikrát. Od roku 2002 ji opravuje občanské sdružení Památník Hartmanice, které v ní hodlá zřídit expozici dějin česko-německo-židovského soužití na Šumavě. Při silnici na Nové Městečko před odbočkou k Palvínu jsou již na katastru Kundratic sotva patrné zbytky židovského hřbitova zničeného v roce 1938. V okolí se dochovalo několik židovských hřbitovů. V okolí Hartmanic se z křemenné žíly dolovaly bílé a nažloutlé křemenné krystaly, které se na poutích nabízely jako svatojiřské diamanty. Dobrá Voda (městská část Hartmanic) - osada je poprvé zmiňovaná roku 1602, kdy zde stála tvrz a poplužní dvůr Čejky z Olbramova. Statek mu byl zabaven po porážce stavovského povstání a připojen k prášilskému panství. Už v 11. století se podle nedoložených legend v těchto místech vybíralo mýtné a poplatky na tzv. březnické stezce. Podle legendy tehdy nedaleko žil a roku 1045 zemřel poustevník sv. Vintíř (Günther). Jemu je zasvěcená nejcennější památka - barokní kostel svatého Vintíře, postavený v roce 1706 na místě kaple z roku 1618. Kostel byl několikrát výrazně přestavěn v letech 1734, 1754 a 1777, kdy byla dokončena věž. Po druhé světové válce byly kostel a okolní osada velmi zdevastovány, dochovala se pouze socha sv. Vintíře z 15. století, dnes vystavená v sušickém Muzeu Šumavy. Opravený kostel byl otevřen až v roce 1995. Turistickou atrakcí je skleněný oltář od Vladěny Tesařové o rozměrech 4,5 x 3,2 metru. Vedle kostela stojí kaplička s pramenem údajně léčivé ,,dobré vody". Díky ní byla obec, která se snad podle vrchu Březník kdysi nazývala Březnice, pojmenována. V roce 1675 zde byly založeny malé lázně, fungující do roku 1860. V roce 1910 žilo ve zdejších 20 domech 156 obyvatel. Až na dva se všichni hlásili k německému jazyku. Před rokem 1989 bylo v obci středisko vojenského újezdu a celé rozsáhlé území bylo pro civilisty nepřístupné. V roce 1997 bylo v bývalém vojenském velitelství otevřeno Muzeum Šimona Adlera a informační středisko Správy NP Šumava. Židovský rabín, učenec a pedagog Šimon Alder se narodil v tomto domě v roce 1884 a o šedesát let později zemřel v nacistickém koncentračním táboře Osvětim.Zhruba kilometr od Dobré Vody stojí v lese kaplička sv.Vintíře na místě, kde byla jeho poustevna. V kapličce byl k vidění obraz sv. Vintíře, který prý byl v minulosti několikrát odvezen, ale vždy se záhadně vrátil na své místo. Od roku 1993 tam visela kopie obrazu, ale byla ukradena. Dolejší Krušec (městská část Hartmanic) - původně středověká tvrz nedaleko Hartmanic, přestavěná na barokní zámeček. Tvoří jej třípatrová hranolová věž s cibulovou bání a dvěma křídly do pravého úhlu. Obytné křídlo je patrové s mansardovou střechou, nad prvním patrem jsou malované sluneční hodiny. Vchod zdobí desky se znaky rodu Schumanů a Vunšviců s letopočty 1714 a 1742. Hospodářské křídlo je rovněž patrové. Jsou na něm umístěny sluneční hodiny datované 1781. V 18. století byly přistavěny stáje a v letech 1832-1833 kaple. Na nádvoří je kašna s letopočtem 1742. Na svahu za obytnou částí stojí kaple sv. Jana Nepomuckého. Počátkem 20. století zde byla umístěna socha svatého Jana Nepomuckého, pravděpodobně vzácný model sochy z Karlova mostu od J. Brokoffa. Dnes je vystavena v Muzeu Šumavy v Kašperských Horách. Kaple má propadlý strop a zpustlé okolí. Před více než 200 lety zde byla nalezena mramorová deska s řeckým nápisem, předaná do sbírek Národního muzea v Praze. Pocházela patrně ze sbírek sběratele svob. pána Boh. Dan. Vunšvice. Od zámecké zahrady vede bezmála 300 let stará lipová alej. První zmínka o obci z r. 1336 používá české jméno vsi. Slovo krušec má staročeský původ a znamenalo mj. tvrdou sůl. Ještě během 14. století se vyskytuje i německý překlad Kernsalz, jadrná sůl. Název pocházel zřejmě od skladů krušcové soli při březnické stezce. V roce 1910 stálo v obci 19 stavení, o tři více než před 60 lety, avšak počet obyvatel klesl o osminu na 144. Až na sedm se všichni hlásili k němčině. Zdejší pivovar vařil jen asi 200 hl ročně a zanikl už kolem roku 1890. Dolejší Těšov (městská část Hartmanic) - osada tři kilometry východně od Mochova, poprvé připomínaná r. 1428. V roce 1910 zde stálo 20 domů a žilo 197 lidí, z nich se 49 hlásilo k českému jazyku. Zachoval se původně barokní zámek ze 17. století, v jeho přízemí byla roku 1746 zřízena kaple zasvěcená P. Marii. Raně barokní špýchar patřící k bývalému poplužnímu dvoru pochází z roku 1697. Nad jeho vchodem býval zazděn sdružený erb Koců z Dobrše a Janovských s letopočtem a iniciálami označujícími držitele vsi Václav Koce z Dobrše a Ludmily Kocové z Janovic. Po požáru v roce 1955 prošel objekt novodobou opravou. Hořejší Krušec (městská část Hartmanic) - osada nedaleko Hartmanic, přes kterou vedla odbočka ze Zlaté stezky. Nikdy nebyla příliš velká - v roce 1790 je zde uvedeno 14 domů, o 50 let později už jen sedm s 60 obyvateli. A tak už to zůstalo - v roce 1910 zde stálo osm domů a žilo 54 lidí, z nich 50 Němců. O místě se vyprávělo, že tam ze země tryská slaný pramen. Pravděpodobně zde bývaly sklady soli pro zásobování okolí. Vypovídá o tom český i německý název, který označuje tvrdou, ,,jadrnou" sůl. Vařívalo se zde pivo, pivovar provozovaný F. Tvrdíkem však byl zrušen kolem r. 1890. Některé zdejší usedlosti byly zapsány do seznamu nemovitých památek (č.p. 2, 5, 6), v letech 1978-1980 však byla jejich ochrana zrušena. Chlum (městská část Hartmanic) - ves v údolí Pstružného potoka zhruba 1,5 km od Hartmanic. Zámeček (obytná budova hospodářského dvora) z přelomu 18. a 19. století. Patrová stavba je krytá mansardovou střechou s vížkou. Někdejší kaple má vchod zezadu, vlivem svažitého terénu je umístěna v polosuterénu. V roce 1910 obci patřilo 30 domů. Z 221 obyvatele se 45 přihlásilo k českému jazyku. Zaniklá osada Keply (městská část Hartmanic), zvaná dříve Kaply, poprvé zmiňovaná v roce 1787. U cesty z Hlavňovic na Zhůří stávalo šest stavení, po druhé světové válce využívaných armádou. Křižovatka turistických cest nedaleko Javorné. Kochánov (městská část Hartmanic) - ves jihovýchodně od Petrovic u Sušice, dříve sídlo jedné z králováckých rychet. Připomínána prvně v roce 1294. Na počátku 20. století se obec skládala ze 75 domů a 512 obyvatel, z nichž se hlásilo jen devět k českému jazyku. Nedaleko ležící Dolní Kochánov měl tehdy pět domů a 33 německých obyvatel. V lese nad Kochánovem stojí u železného kříže dvě umrlčí prkna patřící Anně a Josefovi Schreinerovým. Původní prkna z lipového dřeva s textem psaným švabachem byla v roce 1963 nahrazena smrkovými s textem psaným latinkou. Kundratice (městská část Hartmanic) - malá obec nedaleko Hartmanic se zámečkem, který za první republiky navštěvovaly přední osobnosti té doby včetně prezidenta E. Beneše. Areál zámečku, empírová stavba nad renesančním přízemím s částečně dochovanými klenbami a s kašnou na nádvoří, je chráněnou památkou. Dnes je to součást majetku Elišky Haškové - Coolidgeové, tajemnice čtyř amerických prezidentů, která se snaží bývalé panství zrekonstruovat.Bohužel se nedochovala zámecká kaple svatého Antonína Paduánského, zbořená na konci sedmdesátých let minulého století. V historických pramenech je vesnička poprvé zmiňována v roce 1360. Bydlel zde básník K. M. Villani, potomek italského rodu a postava českého národního obrození. Byl jedním ze zástupců Sušicka na slovanském sjezdu v r. 1848. Nejznámější je jeho zhudebněná báseň ,,Zasviť mi ty slunko zlaté". Ves byla převážně německá, v roce 1910 se z 323 lidí přihlásili k češtině jen čtyři obyvatelé. Stálo zde tehdy 52 domů. Při silnici z Hartmanic do Nového Městečka u odbočky k Palvínovu koupila kundratická židovská obec nevelký kus pole na hřbitov. V roce 1938 byl zničen a náhrobky údajně použity na štětování cesty (jeden by měl stát za kundratickým zámkem u cesty k Štěpanicím jako patník). Koncem dubna 1945 zde bylo pohřbeno 12 žen z pochodu smrti (hrob je provizorně označen dřevěnou stélou podobnou šumavským umrlčím prknům). Hřbitov časem v podstatě splynul s lesem. Loučová (městská část Hartmanic) - původně malá osada, poprvé zmiňována už v roce 1389. Byl zde postaven jeden z nejstarších šumavských pivovarů. V zemědělském areálu stojí zámeček, který v 19. století patřil zdejšímu rodákovi a starostovi sušického okresu, spisovateli a vlastenci JUDr. J. A. Gabrielovi (1820-1880), příteli J. K. Tyla a K. H. Borovského. Prostá nevelká kaple se sedlovou střechou zdobenou vyřezáváním, u ní kopie umrlčích prken. Jméno obce bývá odvozováno od ,,loučového lesa", tedy lesa, v němž rostlo dřevo, z něhož se dělají louče - borovice. Ves byla převážně česká. V roce 1910 zde stálo 25 domů a žilo 121 obyvatel, z toho 116 se hlásilo k českému jazyku. Mochov (městská část Hartmanic) - horská osada nad levým břehem Pstružného potoka, poprvé zmíněná v roce 1336. Zachoval se zděný mlýn č. 10 z druhé poloviny 18. století s roubenou obytnou částí v patře a s dřevěnou pavlačí. Zajímavostí je také skupina památných modřínů opadavých, starých 150-175 let, které v obvodu měří až 390 cm.V roce 1790 patřila ves k panství Dolejší Těšov a patřilo k ní devět usedlostí. V roce 1910 to bylo již 14 domů a 106 obyvatel (z toho dva se hlásili k češtině). Vatětice Vlastějov (městská část Hartmanic) - obec jihozápadně od Sušice, poprvé zmiňovaná v roce 1465.

Obyvatelstvorok 2014

Počet obyvatel
Počet bydlících obyvatel k 31.12.2014 Počet obyvatel ve věku Střední stav obyvatel k 1.7.2014
0-14 let15-59 let60-64 let65 a více let
Celkem1 046124607972181 039
Muži534643354293527
Ženy5126027255125512

Přírůstek obyvatelstvaSaldo migracePřírůstek/úbytek
Živě narozeníZemřelíPřirozený přírůstekPřistěhovalíVystěhovalíSaldo migrace
Celkem817-92628-2-11
Muži49-51315-2-7
Ženy48-413130-4

Počet sňatků
Počet rozvodů

Nezaměstnanostrok 2014

Míra registrov. nezaměstnanosti - dosažitelní
Celkem %
Muži %
Ženy %

Uchazeči o práci - počet
uchazeči o práci OZP mladistvých věku 18-24 let věku 50 let a více absolventi základní st.vzdělání vyučení s maturitou
Celkem 90 11 1 1 20 52 13
Muži 49 8 0 1 9 29 9
Ženy 41 3 1 0 11 23 4
Uchazeči o práci - počet
evidence nad 6 měsíců evidence nad 12 měsíců mladiství nad 6 měsíců absolventů nad 6 měs.
Celkem352600
Muži181400
Ženy171200

Počet hlášených volných míst24

Počet uchazečů - dosažitelní
Celkem89
Muži49
Ženy40

Technická vybavenost obce

Technická vybavenost rok 2010, * rok 2006

Pošta*
PSČ34201
Veřejný vodovodano
Kanalizaceano
ČOVano
Plynofikace obcene
Skládka komunálních odpadů*
Hasičský záchranný sbor*
Sbor dobrovolných hasičů obce*ano
Požární nádrž*
Požární hydrant*
Obvodní oddělení policie ČR*
Detašované pracoviště policie*
Městská, obecní policie*

Doprava rok 2006

Zastávka dálkové linky
Zastávka linky místního významuano
Stanice (zastávka) vlaku

Peněžnictví rok 2006

Peněžní ústavy a jejich úřadovny1
Pojišťovny a jejich úřadovny

Byty rok 2013

Počet dokončených bytů0
Počet zrušených bytů

Kultura rok 2006

Veřejná knihovna vč. poboček1
Stálá kina
Multikino
Divadlo
Přírodní amfiteátry (vč. letních kin)
Muzeum (včetně poboček a samostatných památníků)1
Galerie (vč. poboček a výstavních síní)
Kulturní zařízení ostatní3
Středisko pro volný čas dětí a mládeže
Zoologická zahrada
Sakrální stavba1
Hřbitov1
Krematorium
Smuteční síň

Členství, turistika

Euroregiony rok 2015

Infocentra rok 2015

Mikroregiony rok2015

Působnost MAS rok2015

Nevládní neziskové organizace - NNO rok 2015

Školství, sport

Školství rok 2014

Mateřská škola1
Zákl.škola-nižší stup. (1.- 5.roč.)0
Základní škola-vyšší stup. (1.-9.roč.)1
Počet škol v oboru gymnázií0
Počet škol v oboru středních odborných škol a praktických škol0
Počet škol v oboru středních odborných učilišť0
Počet škol v oboru nástavbového studia
Vyšší odborná škola0
Počet veřejných vysokých škol
Počet soukromých vysokých škol
Jazyková škola0
Základní umělecká škola0
Počet zařízení ústavní ochranné výchovy0

Sport rok 2006

Koupaliště a bazény (s prov.,správ.)
Kryté bazény z koupališť a bazénů
Hřiště (s provozovatelem nebo spr.)2
Tělocvičny (vč.školních s příst.veřej.)1
Stadiony otevřené1
Stadiony kryté
Zimní stadiony kryté i otevřené
Ostat.zaříz.pro tělových.(s provoz.spr.)1

Zdravotnictví, lázně

Zdravotnictví rok 2014

Sdružená ambulantní zařízení
Ambulantní zařízení
Nemocnice
Detašované pracoviště nemocnice
Léčebna pro dlouhodobě nemocné
Samost.ord.prakt.lék. pro dospělé1
Samost.ord.prakt.lék. pro děti a dorost1
Samost.ord.prakt.lék. stomatologa
Samost.ord.prakt.lék. gynekologa
Samost.ord.lékaře specialisty
Ostatní samostatná zařízení
Zařízení lékárenské péče (lékárny)
Detašované pracoviště zařízení lékárenské péče
Středisko záchranné služby a rychlé zdravotnické pomoci
Detašované pracoviště střediska záchranné služby a rychlé zdravotnické pomoci
Transfusní stanice
Jesle

Lázně rok 2013

Lázeňské léčebny - počet

Sociální oblast rok 2014

Azylové domy
Noclehárny
Centra denních služeb
Denní stacionáře
Týdenní stacionáře
Domovy pro osoby se zdravotním postižením
Domovy pro seniory
Domovy se zvláštním režimem
Chráněné bydlení
Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež
Sociální poradny
Centra sociálně rehabilitačních služeb
Domy s pečovatelskou službou
Ostatní zařízení sociální péče

Hospodářské prostředí

Hospodářská činnost rok 2014

Zemědělství, lesnictví, rybářství88
Zpracovatelský průmysl32
Stavebnictví31
Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel31
Doprava a skladování3
Ubytování, stravování a pohostinství26
Činnosti v oblasti nemovitostí19
Profesní, vědecké a technické činnosti8
Kulturní, zábavní a rekreační činnosti12
Ostatní činnosti21
Nezařazeno4
Státní organizace - počet subjektů2
Akciové společnosti - počet subjektů0
Obchodní společnosti - počet subjektů15
Družstevní organizace - počet subjektů0
Podnikatelé - fyzické osoby - počet subjektů202
Svobodná povolání - počet subjektů13
Ostatní právní formy - počet subjektů42
Počet subjektů bez zaměstnanců88
Počet subj.s 1-9 zaměst.- mikropodniky11
Počet subj.s 10-49 zaměst.- malé podniky4
Počet subj.s 50-249 zaměst.- střed.podn.1
Počet subj.s >249 zaměst.- velké podniky0

Druhy pozemků rok 2014

Celková výměra pozemku (ha)6 219
Orná půda (ha)582
Chmelnice (ha)0
Vinice (ha)0
Zahrady (ha)34
Ovocné sady (ha)11
Trvalé trávní porosty (ha)1 763
Zemědělská půda (ha)2 390
Lesní půda (ha)3 401
Vodní plochy (ha)39
Zastavěné plochy (ha)38
Ostatní plochy (ha)351
Koeficient ekologické stability (%)5,41

Brownfields rok 2008

Rozvojové plochy rok 2009

Průmyslové zóny rok 2011

Externí odkazy

Zdroje dat


Odkazy
Kontakt
Centrum pro regionální rozvoj České republiky
Vinohradská 1896/46
120 00 Praha 2
tel: +420 221 580 201
fax: +420 221 580 284
e-mail: risy@crr.cz