Železná Ruda

Souhrnné informace
Status:Město
Typ sídla:Ostatní obce
ZUJ (kód obce):557528
NUTS5:CZ0322557528
LAU 1 (NUTS 4):CZ0322 - Klatovy
NUTS3:CZ032 - Plzeňský kraj
NUTS2:CZ03 - Jihozápad
Obec s pověřeným obecním úřadem:Nýrsko
Obec s rozšířenou působností:Klatovy
Katastrální plocha (ha):7 981
Počet bydlících obyvatel k 1.1.2016:1 674
Nadmořská výška (m n.m.):754
Zeměpisné souřadnice (WGS-84):13° 14' 7'' E , 49° 8' 15'' N
První písemná zpráva (rok): 1 569
PSČ:34004

Základní sídelní jednotky1.7.2015

AlžbětínDebrníkHojsova StrážPancířŠpičácké sedloŠpičákÚhlavské Údolí-BrčálníkŽelezná Ruda

Samospráva

Městský úřad Železná Ruda
Klostermannovo nám. 295
34004 Železná Ruda

Pošta:Železná Ruda
IČ:00256358
Úřední hodiny:Po,St: 8-12,13-17
Telefon:376 361 211
Fax:376 397 425
E-mail:muruda@zeleznaruda.cz
Web:http://www.zeleznaruda.cz/
Starosta:Ing.Michal Šnebergr
Telefon:376 361 212
E-mail:starosta@zeleznaruda.cz
 
Místostarosta:Ing.Milan Kříž
Telefon:376361227
E-mail:kriz@zeleznaruda.cz

Veřejná správarok 2015

Úřad Adresa Kontakty - telefon / e-mail / web
Stavební úřad Městský úřad Železná Ruda - Stavební úřad
Klostermannovo nám. 295
34004 Železná Ruda
376361211
muruda@zeleznaruda.cz
http://www.sumava.net/muruda
Finanční úřad Územní pracoviště v Klatovech
Machníkova 129 
33901
376343111
podatelna2308@fs.mfcr.cz
http://www.financnisprava.cz/cs/financni-sprava/organy-financni-spravy/financni-urady/app/urad-kontakt/2308
Matriční úřad Městský úřad Železná Ruda - Matrika
Kostermannovo nám. 26
34004
376361211
muruda@zeleznaruda.cz  
http://www.sumava.net/muruda
Úřad práce Úřad práce - Kontaktní pracoviště Horažďovice
Mírové náměstí  19
34101
950128260
podatelna@kt.mpsv.cz
http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/plk/kop/horazdovice/kontakty
Úřad práce Úřad práce - Kontaktní pracoviště Klatovy
Krameriova 180
33901
950128111
podatelna@kt.mpsv.cz
http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/plk/kop/klatovy/kontakty
Úřad práce Úřad práce - Kontaktní pracoviště Sušice
Nádražní 1226
34201
950128201
podatelna@kt.mpsv.cz
http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/plk/kop/susice/kontakty
Katastrální úřad Katastrální pracoviště Klatovy
Kollárova 528
33901
376350211
kp.klatovy@cuzk.cz
http://www.cuzk.cz/kp/klatovy
OSSZ OSSZ Klatovy
Kollárova 528
33901
376330511
posta.kt@cssz.cz
http://www.cssz.cz/cz/kontakty/krajska-a-okresni-pracoviste/plzensky-kraj/
Živnostenský úřad MÚ Klatovy - Obecní živnostenský úřad
Vídeňská 66
33901
376347218
lejskova@mukt.cz
http://www.klatovy.cz
Soud a státní zastupitelství Okresní soud v Klatovech
Dukelská  138
33901
377869800
podatelna@osoud.kla.justice.cz
http://portal.justice.cz/soud/soud.aspx?o=142&j=152&k=1475
Soud a státní zastupitelství Okresní státní zastupitelství Klatovy
Dukelská ulice 138
33901
376361720
podatelna@osz.kla.justice.cz
http://portal.justice.cz/soud/soud.aspx?o=56&j=66&k=701
Hygienická stanice Územní pracoviště Klatovy
Plzeňská 165/II
33901
376370611

http://www.khsplzen.cz

Historie

Založena v první polovině 16. století při zemské stezce mezi Prahou a Řeznem (Regensburgem) u bohatých ložisek železné rudy (hnědelu). Pasovští kupci Konrád Geisler a Melchior z Pasova zde provozovali od roku 1569 první tavírnu rudy, která dala obci název. Huť fungovala do 18. století. Ve druhé polovině 17. století patřila obec Jindřichu Nothaftu, který na úpatí Pancíře založil první sklářskou huť, kolem které postupně přibyly další hospodářské budovy, kovárna, hostinec, mlýn, pivovar. Sklářské hutě se staly základem prosperity této oblasti, těžba železné rudy postupně zanikala. Během válek o španělské dědictví zabralo městečko rakouské vojsko. Následné územní spory vedly k sepsání rakousko-bavorské smlouvy a vytyčení hranice mezi Čechy a Bavorskem v roce 1764. Hranice rozdělila Železnou Rudu na českou a bavorskou část (dnes Bayerische Eisenstein). V roce 1772 získal panství Jan Jiří Hafenbrädl, člen významné sklářské rodiny. V roce 1852 koupili panství za 250 000 zlatých knížata Hohenzollern-Sigmaringen a podstatně jej rozšířila - přibyl Debrník, Hůrky, Bavorský Eisenstein a les pod Ostrým.Železná Ruda se dříve dělila na městys (Eisenstein Markt) a ves (Eisenstein Dorf), což dnes Špičák. Městys měl v roce 1790 106 domů, Ves 57; v roce 1910 Městys celkem - 221domů. 2594 lidí, 21 se hlásilo k českému jazyku, Ves - 80 domů, 668 lidí, z toho 16 českého jazyka.V druhé polovině 19. století začal sklářský průmysl upadat. Dokončení železniční tratě z Plzně (1877) přineslo obci nový zdroj příjmů, který zůstal dodnes - turisty. Ne vždy a všude byli turisti z českého vnitrozemí vítáni. Zajímavé je doporučení z Kubištova turistického průvodce vydaného v roce 1921: ,,Střediskem českých turistů v horském tomto zákoutí jest teď hotel Kroupa v Českém Eisenštejně. Z ostatních místních hotelů jedině Seidlův hotel ,,Zum Osser" chová se k české národnosti šetrně. Studentská noclehárna česká nalézá se v hotelu Belvedere na Hüttenbergu."Železnice samozřejmě nebyla stavěna kvůli turistům. Jejím hlavním účelem bylo propojit Čechy s Bavorskem a usnadnit dopravu zboží, zejména severočeského uhlí. Ve zdejším náročném terénu se musela vypořádat s velkým stoupáním, poprvé v Rakousku-Uhersku zde též byly raženy železniční tunely. Ten na Špičáku je s délkou 1747 m dodnes nejdelším železničním tunelem v České republice. Na stavbě pracovali dělníci z celého mocnářství, z nichž řada zde nechala svůj život. Společná nádražní budova v Bavorské Rudě byla otevřena v roce 1877 za účasti císaře Františka Josefa I. a bavorského krále.Nejznámější památkou je barokní kostel Panny Marie Pomocné, postavený v letech 1727-1732 hrabětem Jindřichem Nothaftem z Wernbergu na místě starší kaple z konce 17. století. Původně patřil do duchovní správy cisterciáckého kláštera v bavorském Gotteszellu. V roce 1776 zde byla za přispění Jana Jiřího Hafenbrädla zřízena fara, která pak ještě více jak 30 let patřila do řezenské diecéze. Kostel má charakteristický tvar i půdorys a stal se tak symbolem města. Centrální dispozice stavby vychází z dvanáctiúhleníka, z jehož šesti delších stran vycházejí trojúhelníkové kaple, které tak tvoří půdorys šesticípé hvězdy. Východní kaple slouží jako kněžiště, nad západní je vstup a kruchta. Loď i věž u západního cípu nesou cibulovitou báň, která dodává kostelu východní ráz. Po zrušení hřbitova byly mramorové náhrobní desky, připomínající zdejší sklářské rody, osazeny na stěny kostela. K nejvýznamnějším patří náhrobní deska sklářského mistra Jana Jiřího Hafenbrädla z konce 18. století. Na hlavním oltáři je obraz Panny Marie Pomocné - kopie obrazu L. Cranacha.Křížová cesta vedoucí ke kapli svaté Anny byla vysvěcena v roce 1815. V druhé polovině 20. století zanikla cesta i kaple, v 90. letech však byly ze soukromé iniciativy paní Mileny Vobrové ze Železné Rudy a Helgy Huttner-Hasenkopf z Zwieslu obnoveny podle dobových fotografií. První zastavení je nedaleko hotelu Strnadova bouda. V severní části náměstí stojí pozdně barokní přízemní panský dům (zámeček) s portálem. Je to nejstarší zachovaná stavba Železné Rudy. Nechal jej postavit v roce 1706 hrabě Nothaft. později zde sídlila správa lesů. Ve vile železnorudského skláře Kryštofa Abeleho (Javorská 154), postavené v roce 1877, je dnes sklářské muzeum, jako součást komplexu Muzea Šumavy. Základem jeho fondu se stala sbírka sklářského rodu Abele a obrazy Ernestiny Jelínkové, narozené v roce 1884. Část expozice je věnována také šumavskému hamernictví. V tomto domě prý napsal Karel Klostermann román Skláři. Otevřeno celoročně, út-so v 9:00-12:00 a 12:45-17:00, v neděli v 9:00-12:00.Jednou z nejstarších budov v obci byl hamr z druhé poloviny 16. století, poháněný vodou z Řezného potoka, ve kterém se vyrábělo hlavně pracovní nářadí. Byl v provozu do roku 1947. V roce 1964 byl vyhlášen chráněnou technickou památkou, ale přesto objekt velmi chátral. Zbytky výrobního zařízení převzalo Národní technické muzeum a na původních základech byl postaven v osmdesátých letech obytný dům, který svojí dispozicí původní hamr připomíná (dnes č.p. XX). Jeho model je vystaven v železnorudském muzeu.Kolem roku 1680 zde hrabě Jindřich Nothaft založil pivovar. Podnik několikrát v historii změnil majitele, ale stále fungoval a patřil ke středně velkým českým pivovarům. V roce 1958 přešel pod správu n.p. Plzeňské pivovary. Jeho zařízení ale bylo velmi zastaralé a v roce 1962 byla výroba piva v Železné Rudě ukončena. Část pivovaru byla přestavěna na rekreační středisko Plzeňských pivovarů.Na cestě k Debrníku nedaleko železničního přejezdu stojí barokní plastika sv. Jana, která původně stávala na kamenném mostě přes Řeznou pod kostelem. Po přestavbě mostu v 80. letech minulého století byla přenesena na současné místo.Nedaleko nádraží Železná Ruda-město u silnice na Špičák stojí kaple svaté Barbory - kaple barabů (italských a jihoslovanských stavebních dělníků) - památka na stavbu železnice a špičáckého tunelu. U kaple jsou kopie umrlčích prken.U silnice směrem na Špičák (odbočka vlevo po zelené turistické značce) pod železniční tratí je hřbitov barabů, kteří zahynuli při stavbě tunelu.Obec je také významným sportovním střediskem. Na svahu pod rekreačním střediskem Belveder byl v roce 1961 postaven první vlek pro lyžaře. Alžbětín (místní část Železné Rudy) na hranici Čech a Bavorska, poprvé v pramenech zmiňovaná v roce 1569. Dostala jméno podle Alžbětiny (Eliščiny) skelné hutě, která vyráběla tabulové sklo a zrcadla a bývala svého druhu jediná v Rakousku-Uhersku. Alžběta (1758-1825) byla dcerou slavného skláře Jana Jiřího Hafenbrädela, kterému patřily sklářské hutě v okolí a celý statek Železná Ruda. Poslední velkou šumavskou sklárnu provozoval v Alžbětíně v polovině 19. století sklář Petr Ziegler, který vyráběl lité tabule a zaměstnával kolem čtyř stovek lidí. Sklárna produkovala i skleněné tašky, určené pro nádraží v Rakousku-Uhersku a Německu. V letech 1905-6 tento rozsáhlý podnik zanikl. Až do roku 1926 zůstala v provozu brusírna a leštírna skla.V Alžbětíně stojí nádraží, které je dodnes raritou. Bylo slavnostně otevřeno v roce 1877 za účasti rakouského císaře a bavorského krále. Přesně v polovině budovy symetrické koncepce se dvěma dvoupatrovými stavbami na křídlech a spojovací částí vede česko-německá hranice. Její polohu vyznačuje i pruh dlaždic ve středu odbavovací haly. V roce 1953 bylo nádraží Železná Ruda-Alžbětín na hranici mezi západním a východním blokem zrušeno, česká osobní pokladna zazděna, byly postaveny zátarasy. Až po roce 1989 se opět mohlo otevřít veřejnosti. Po rekonstrukci začalo sloužit v červnu 1991. V budově je umístěné velké informační centrum pro turisty. Brčálník (sídelní lokalita náležející k Železné Rudě) - rozlehlé údolí s prameništěm horní Úhlavy mezi svahy Můstku, Pancíře, Špičáku a Svarohu s několika samotami a chatami. V sedmdesátých letech minulého století zde byl vybudován rekreační komplex Svazu družstevních rolníků, dnes hotely Fanda a Jana. Zastávka ČSD (810 m). Směrem ke Špičáku stojí starý statek - Zoo farma Brčálník č. 27 s hostincem. Nedaleko železniční zastávky Hojsova Stráž -Brčálník jsou v terénu znatelné základy několika budov - bývalého skautského střediska Dakota. Na cestě k chatě Rudolfovna stojí umrlčí prkno skauta Šedého Vlka. Chata Rudolfovna dostala své jméno v polovině minulého století podle svého obyvatele - lesního pana Rudolfa. Před vjezdem do špičáckého tunelu stával rozáhlý Stornův dvorec - Storngut. Debrník (městská část Železné Rudy) byl založen jako sklářská osada v roce 1774 Janem Jiřím Hafenbrädlem, který v Debrníku vyráběl zrcadlové sklo, jež úspěšně exportoval do Německa, Itálie či Španělska. Do roku 1785 se tato lokalita nazývala Komoří les. K roku 1840 je zde uváděno 14 roztroušených stavení s 82 obyvateli. Sklárna na Debrníku zanikla v roce 1889. V roce 1896 vyhořely tamní brusírny i leštírny skla a byly jen zčásti obnoveny. Přesto zde počátkem 20. století žilo 198 lidí, většinou německy hovořících (180). Výroba skla skončila definitivně v roce 1945. U sklárny vznikla postupně vesnice, nazvaná Debrník. Barokní patrový zámeček z roku 1779 s kaplí a osmibokou věžičkou tam nechala postavit dcera zakladatele Marie Alžběta Hafenbrädlová (po které byl pojmenován Alžbětín). Podle pověsti měla ze zámku vést podzemní chodba do bavorské Rudy. Zámeček býval sídlem hohenzollernské lesní správy. Od něho kdysi vedla kolem bývalého hostince Birglhäusl turistická cesta k šumavské atrakci - Velké jedli (Grosse Tanne), která byla cca 50 metrů vysoká a obvod kmene měla přes pět metrů (ještě v roce 1910). Na Debrníku stála také barokní kaple s výzdobou z hafenbrädlovských skláren. Za první republiky patřil zámeček rumunskému královskému rodu. Na konci druhé světové války v něm bydleli němečtí vojenští lékaři. Pak stavba sloužila jako lesnické učiliště i sídlo pohraniční stráže. Zámek byl zbořen v osmdesátých letech minulého století.V roce 1996 byl v blízkém Ferdinandově údolí otevřen hraniční přechod pro pěší a pro cyklisty, místo se stalo vyhledávaným turistickým východiskem do Bavorska, především pro cestu na Falkenstein. Hojsova Stráž (městská část Železné Rudy) - bývalé sídlo jedné z rychet Královského hvozdu. Nejvýznamnější památkou obce, která vznikla v 16. století jako hornická osada, je klasicistní kostel Neposkvrněného početí Panny Marie (1824 - 26), který vznikl přestavbou starší kaple Panny Marie Růžencové z let 1760 - 61. Je tvořen obdélnou lodí, do jejíhož západního průčelí je začleněna hranolová věž s pravoúhlým presbytářem se sakristií na severní straně. Celé západní průčelí i s věží je pobité šindelem. Oltář je z původní kaple od dešenického mistra Jakuba Brandta z roku 1762. Památkově chráněná je též fara č.p. 1 z doby kolem první čtvrtiny 19. století. Na hřbitově jsou kříže z 18. století, vykované v místním hamru. Posledním jeho majitelem byl hamerník Ferdinand Denkschretz, který ještě v šedesátých letech pracoval v hamru v Městišti pod Pancířem a tradičním způsobem pálil v milíři uhlí. Jeho otec vystavoval výrobky hamru na Jubilejní výstavě v roce 1891 v Praze. V polovině 19. století se obec dělila na Horní se 43 domy a Dolní s 35 domy volně roztroušenými. K roku 1910 se zde uvádí 132 domů s 754 obyvateli, z nichž se 23 hlásilo k českému jazyku. V Hojsově Stráži fungoval také oblíbený pivovar, založený kolem roku 1850 zdejšími Králováky při dvoře č.p. 41 - Huishanslhofu. Pivovar zpočátku vařil černé pivo, podobné bavorskému. Nápoj se pomocí koňských povozů dopravoval po cestě zvané Bierweg na Můstek, Prenet, do Nýrska, Zhůří, Pajreku či Zejbiše. Pivovar byl uzavřen v roce 1946, část zařízení byla odvezena do pivovaru v Železné Rudě.

Obyvatelstvorok 2014

Počet obyvatel
Počet bydlících obyvatel k 31.12.2014 Počet obyvatel ve věku Střední stav obyvatel k 1.7.2014
0-14 let15-59 let60-64 let65 a více let
Celkem1 7452511 1361172411 758
Muži90613959061116913
Ženy83911254656125845

Přírůstek obyvatelstvaSaldo migracePřírůstek/úbytek
Živě narozeníZemřelíPřirozený přírůstekPřistěhovalíVystěhovalíSaldo migrace
Celkem228144680-34-20
Muži13492143-22-13
Ženy9452537-12-7

Počet sňatků
Počet rozvodů

Nezaměstnanostrok 2014

Míra registrov. nezaměstnanosti - dosažitelní
Celkem %
Muži %
Ženy %

Uchazeči o práci - počet
uchazeči o práci OZP mladistvých věku 18-24 let věku 50 let a více absolventi základní st.vzdělání vyučení s maturitou
Celkem 61 9 0 2 11 27 19
Muži 32 4 0 2 6 14 11
Ženy 29 5 0 0 5 13 8
Uchazeči o práci - počet
evidence nad 6 měsíců evidence nad 12 měsíců mladiství nad 6 měsíců absolventů nad 6 měs.
Celkem231600
Muži9500
Ženy141100

Počet hlášených volných míst66

Počet uchazečů - dosažitelní
Celkem56
Muži30
Ženy26

Technická vybavenost obce

Technická vybavenost rok 2010, * rok 2006

Pošta*1
PSČ34004
Veřejný vodovodano
Kanalizaceano
ČOVano
Plynofikace obceano
Skládka komunálních odpadů*
Hasičský záchranný sbor*
Sbor dobrovolných hasičů obce*ano
Požární nádrž*
Požární hydrant*
Obvodní oddělení policie ČR*ano
Detašované pracoviště policie*ano
Městská, obecní policie*ano

Doprava rok 2006

Zastávka dálkové linkyano
Zastávka linky místního významuano
Stanice (zastávka) vlakuano

Peněžnictví rok 2006

Peněžní ústavy a jejich úřadovny3
Pojišťovny a jejich úřadovny1

Byty rok 2013

Počet dokončených bytů17
Počet zrušených bytů

Kultura rok 2006

Veřejná knihovna vč. poboček2
Stálá kina
Multikino
Divadlo
Přírodní amfiteátry (vč. letních kin)
Muzeum (včetně poboček a samostatných památníků)1
Galerie (vč. poboček a výstavních síní)1
Kulturní zařízení ostatní
Středisko pro volný čas dětí a mládeže
Zoologická zahrada
Sakrální stavba2
Hřbitov2
Krematorium
Smuteční síň

Členství, turistika

Hotely a ubytovací zařízení rok 2015

NázevTyp
Chata SVA HOLÝŠOV
Hotel SLÁVIE Hotel
Hotel GRÁDL*** *** Hotel
Horská chata PANCÍŘ Hotel
Apartmány U Beranů
Hotel KOLIBŘÍK *** Hotel
Hotel ČERTOVA CHATA *** Hotel
Hotel a restaurace SLÁVIE Hotel
Penzion GREINER *** Pension
Apartmán ALŽBĚTÍN
Pension LUCIE Pension
Hotel OSTRÝ *** Hotel
Penzion U Kapličky
Penzion AURA *** Pension
OREA WELLNESS HOTEL HORIZONT
Rekreační středisko HUSITA
Penzion BULTAS
Hotel U LARVŮ
Penzion ALPSKÝ DŮM
Horská chata ŠPIČÁK
Penzion ALFA
Hotel JAVOR
Penzion VALMI
Hotel ENZIAN
Hotel KARL
Penzion JEZERKA
Pension HANNA
Hotel ENGADIN
OREA HOTEL Špičák
Pension BÖHMERWALD *** Pension
Penzion JISKRA ** Pension
Pension U DUŠKŮ
Penzion JAN
RZ MARIE
pension diana Lesní Společnost Železná Ruda
Hotel BELVEDÉR
Hotel STRNADOVY BOUDY
Hotel TERASY
Hotel DIX
hotel SIROTEK
Hotel SKALKA
Pension AZALKA HOFMANKY
Pension BLANKA NOVÁ
Pension ČSAD
Pension SAMOTY
SKI PENSION
Chata KAMZÍK
Pension bárta
Hotel BOHEMIA

Školství, sport

Školství rok 2014

Mateřská škola1
Zákl.škola-nižší stup. (1.- 5.roč.)0
Základní škola-vyšší stup. (1.-9.roč.)1
Počet škol v oboru gymnázií0
Počet škol v oboru středních odborných škol a praktických škol0
Počet škol v oboru středních odborných učilišť0
Počet škol v oboru nástavbového studia
Vyšší odborná škola0
Počet veřejných vysokých škol
Počet soukromých vysokých škol
Jazyková škola0
Základní umělecká škola0
Počet zařízení ústavní ochranné výchovy0

Sport rok 2006

Koupaliště a bazény (s prov.,správ.)2
Kryté bazény z koupališť a bazénů1
Hřiště (s provozovatelem nebo spr.)1
Tělocvičny (vč.školních s příst.veřej.)2
Stadiony otevřené1
Stadiony kryté
Zimní stadiony kryté i otevřené
Ostat.zaříz.pro tělových.(s provoz.spr.)16

Zdravotnictví, lázně

Zdravotnictví rok 2014

Sdružená ambulantní zařízení
Ambulantní zařízení1
Nemocnice
Detašované pracoviště nemocnice
Léčebna pro dlouhodobě nemocné
Samost.ord.prakt.lék. pro dospělé1
Samost.ord.prakt.lék. pro děti a dorost
Samost.ord.prakt.lék. stomatologa
Samost.ord.prakt.lék. gynekologa
Samost.ord.lékaře specialisty
Ostatní samostatná zařízení1
Zařízení lékárenské péče (lékárny)1
Detašované pracoviště zařízení lékárenské péče
Středisko záchranné služby a rychlé zdravotnické pomoci
Detašované pracoviště střediska záchranné služby a rychlé zdravotnické pomoci1
Transfusní stanice
Jesle

Lázně rok 2013

Lázeňské léčebny - počet

Sociální oblast rok 2014

Azylové domy
Noclehárny
Centra denních služeb
Denní stacionáře
Týdenní stacionáře
Domovy pro osoby se zdravotním postižením
Domovy pro seniory
Domovy se zvláštním režimem
Chráněné bydlení
Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež
Sociální poradny
Centra sociálně rehabilitačních služeb
Domy s pečovatelskou službou
Ostatní zařízení sociální péče

Hospodářské prostředí

Hospodářská činnost rok 2014

Zemědělství, lesnictví, rybářství77
Zpracovatelský průmysl37
Stavebnictví19
Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel167
Doprava a skladování34
Ubytování, stravování a pohostinství167
Činnosti v oblasti nemovitostí71
Profesní, vědecké a technické činnosti23
Kulturní, zábavní a rekreační činnosti22
Ostatní činnosti59
Nezařazeno57
Státní organizace - počet subjektů1
Akciové společnosti - počet subjektů4
Obchodní společnosti - počet subjektů68
Družstevní organizace - počet subjektů1
Podnikatelé - fyzické osoby - počet subjektů573
Svobodná povolání - počet subjektů27
Ostatní právní formy - počet subjektů99
Počet subjektů bez zaměstnanců203
Počet subj.s 1-9 zaměst.- mikropodniky48
Počet subj.s 10-49 zaměst.- malé podniky4
Počet subj.s 50-249 zaměst.- střed.podn.0
Počet subj.s >249 zaměst.- velké podniky0

Druhy pozemků rok 2014

Celková výměra pozemku (ha)7 981
Orná půda (ha)32
Chmelnice (ha)0
Vinice (ha)0
Zahrady (ha)14
Ovocné sady (ha)2
Trvalé trávní porosty (ha)909
Zemědělská půda (ha)956
Lesní půda (ha)6 437
Vodní plochy (ha)101
Zastavěné plochy (ha)43
Ostatní plochy (ha)444
Koeficient ekologické stability (%)14,39

Brownfields rok 2008

Rozvojové plochy rok 2009

Průmyslové zóny rok 2011

Externí odkazy

Zdroje dat


Odkazy
Kontakt
Centrum pro regionální rozvoj České republiky
Vinohradská 1896/46
120 00 Praha 2
tel: +420 221 580 201
fax: +420 221 580 284
e-mail: risy@crr.cz