Informace z území krajů, okresů, obcí s rozšířenou působností i obcí se zaměřením zejména na hospodářské, sociální, životní prostředí, administrativní členění, veřejnou správu i samosprávu, dotace apod.

Podyjí - turistická oblast

Turistická oblast Podyjí leží na jihozápadě turistického regionu Jižní Morava a je samozřejmě také součástí Jihomoravského kraje.

Dominující formou cestovního ruchu v této zajímavé turistické oblasti je vinařská a poznávací turistika, turistika venkovského prostoru, rekreace u vody a cykloturistika. Je zde několik zajímavých cyklotras, např. Znojmo-Podmolí-Popice-Znojmo nebo Vysočany-Zblovice-Popelná aj.

Město Znojmo leží na břehu řeky Dyje. V podzemí historické části města je čtyřpodlažní labyrint chodeb, který patří k největším bludištím ve střední Evropě. Známá je také rotunda sv. Kateřiny s unikátními dochovanými románskými nástěnnými malbami. Ke Znojmu ovšem patří také světoznámé znojemské okurky a víno.
Znojemská vinařská oblast je nejvýznamnější v ČR. Svojí rozlohou vinic cca 3 300 ha se řadí na třetí místo v ČR. Tato oblast se táhne od Moravského Krumlova až ke státním hranicím s Rakouskem. Mezi nejzajímavější vinařské obce patří Nový Šaldorf, Šatov, Lechovice, Přímětice a samozřejmě Znojmo. Turistickou zajímavostí je vinice Šobes umístěná v Národním parku Podyjí, kde se rodí vína pravidelně oceňovaná na mezinárodních vinařských soutěžích. Znojemská oblast je rozsáhlá a půdní fond velice rozmanitý. Proto se zde daří pěstovat více odrůd vinné révy. Nejlépe se zde daří odrůdám Ryzlink rýnský, Veltlínské zelené, Sauvignon a Müller-Thurgau.

Národní park Podyjí se nachází v údolí řeky Dyje mezi Vranovem a Znojmem a protéká podél hranice s Rakouskem. Díky řídkému osídlení zde najdeme nedotčenou přírodu. Zákruty říčního koryta jsou obklopeny strmými srázy s věžovitými útvary, balvanovými sutěmi a kamennými moři. Součástí parku je řada maloplošných chráněných území, kde najdeme mnoho vzácných živočichů a rostlin. Rozloha Národního parku je 63 km2 se 84% lesnatostí. Národní park Podyjí je rozlohou nejmenším v ČR.
Členité území je součástí pahorkatiny jihovýchodního okraje Českomoravské vrchoviny, pouze východní okraj zasahuje do Dyjsko-svrateckého úvalu. Kaňon Dyje vytváří unikátní říční fenomén s četnými meandry, hluboce zaříznutými údolími bočních přítoků, nejrůznějšími skalními tvary a stěnami. Většina obdobných údolí u nás byla pozměněna stavbou přehrad, komunikací a rekreačních objektů. Území vyniká vysokou pestrostí rostlinných a živočišných společenstev. V celém území se výrazně projevuje tzv. údolní fenomén, v jehož důsledku pronikají západním směrem do údolí teplomilné živočišné a rostlinné druhy z jihovýchodní teplé panonské oblasti. Ze západu potom migrují podhorské druhy, se kterými se můžeme setkat na chladnějších a stinných severních svazích. V parku je neuvěřitelně bohatě zastoupen hmyz.
V těsné blízkosti parku je také několik chráněných území: Cínová hora, Červený rybníček, Pustý kopec (Suchý vrch), Skalky a Šafářka. Více informací o Národním parku Podyjí lze najít i na internetové adrese: www.nppodyji.cz

Zámek Vranov nad Dyjí se tyčí na vysoké skále nad řekou, na místě původního středověkého hradu, který chránil jižní hranici českého státu. V 17. století se z hradu stalo honosné barokní sídlo. Dominantu zámku tvoří Sál předků, monumentální prostor eliptického půdorysu zaklenutý kupolí. Interiéry mají klasicistní ráz s dekorativními malbami a bohatým štukováním. Zámek je obklopen klasicistním parkem s oborou.
Hrad Cornštejn stojí na skalnatém ostrohu, který je ze tří stran obklopený vodou Vranovské přehrady. Kdysi mocný hrad, který byl zbudován ve 14. století, aby střežil moravsko-rakouskou hranici, je dnes rozsáhlou zříceninou.
Zámek Moravský Krumlov je rozsáhlá čtyřkřídlá renesanční stavba s prostředním dvorem. Hlavní zajímavostí zámku je vystavované dílo Alfonse Muchy Slovanská epopej. Jedná se o dvacet rozměrných pláten, ztvárňujících momenty z dějin slovanských národů. Svými rozměry a rozsahem patří k nejrozsáhlejším malířským dílům vytvořeným jedním umělcem.
Hrad Bítov vznikl již v 11. století nedaleko rakouských hranic nad Vranovskou přehradou. Renesančně a novogoticky přestavovaný gotický hrad tvoří rozsáhlý komplex. Podhradí zámku bylo zatopeno ve třicátých letech 20. století vodami Vranovské přehrady. Nová vesnice Bítov byla postavena v letech 1930-33.